Vzpomínka

vzpomínka

je ubíhajících mých let těžkou vinou

když už jen myslí vzpomínky se linou

zeleným parkem  jsem ke škole mířil

a známé studenty ve svých očích patřil

byla to mému srdci blízká to třída

když mou rukou kreslila mapy křída

země tak širé jsem se s nimi probíral

a rád úsměv na rtech studentů uvítal

prožil jsem mezi nimi hezká léta

a procházel s láskou krajiny světa

jistě si ještě vzpomenou na ty chvíle

které mně a snad i jim byly tak milé

přecházím zrakem jejich třídní stránky

tu obrazem dívky půvabné jak něžné vánky

u chlapců vnímám již rysů mužné tváře

přeji jim cestu životem- plnou sluneční záře!