Vznešený srpen

„Vznešený" srpen

Tak sv. Annu, tedy 26. červenec, máme za sebou.

Kdo by neznal k tomuto dni spojenou pranostiku: „svatá Anna, chladno zrána".

Letos vcelku dodržela, před čím varovala, rána byla v uplynulých dnech o něco chladnější, což jsme nesporně uvítali po horkem útrpných posledních týdnech.

Člověk jen nerad vytahoval paty z domu, k poledni bylo venku přímo nesnesitelně, anebo, jak se také říká, k nedýchání.

Ale nyní přece jenom nastává určitá změna.

Od letního slunovratu už nějaký ten čas uplynul a denní oblouk po obloze putujícího slunce je kratší a kratší.

No a když se za těchto okolností zabydlí nad střední Evropou tlaková výše, přinášející projasnění, tak může zanedlouho přijít zrána k dobru i něco teplejšího na tělo.

Sloupec rtuti v teploměrech sice v průběhu dne znovu hodně vystoupá, ale marná sláva, ranní

chlad je první neklamnou připomínkou blížícího se podzimu.

Přichází měsíc srpen, v jiných zemích též zvaný august.

Odkud se vlastně vzal tento název?

Když římský senát kdysi udělil císaři Oktaviánovi titul Augustus – „Vznešený," byl na jeho počest tento měsíc po něm takto pojmenován.

A zmíněný latinský název měsíce srpna následně pak přejala i většina evropských jazyků.

V jeho průběhu se krajina pozvolna odívá do jiného přírodního šatu.

Nad prochladlou hladinou rybníků i ostatních vodních nádrží se objevují první chomáčky mlhy, ve které se rákosiny před naším zrakem na chviličku schovají do jejího mlžného závoje.

Romantický náhled na přírodu občas umocní i kapičky ranní rosy na stéblech trav, které upoutají svým jiskřivým třpytem nejednu přírody milovnou duši.

Celý kraj se s přicházejícími dny tak nějak zklidňuje, přičemž nemusí trvat dlouho a spatříme nad strništi i zvolna se vznášející pavoučí vlákna.

Naše Bílé Karpaty i Chřiby se na obzoru zabarvují do modravě pastelových odstínů, obrazu, kterému jen těžko mohou odolat štětce malířů.

Není tedy divu, že srpen nejednou bývá označován za nejkrásnější měsíc v roce.

Velká horka nás sice už tolik trápit asi nebudou, ale pozor, sluníčko zůstane ještě při síle, takže s opalováním bychom měli být  i nadále opatrní.

Proslýchá  se, že moudří lidé si vybírají dovolenou právě v tomto měsíci, snad proto, že v něm ubývá obávaných bouří a teploty přes den klesají jen pozvolna..

A to, že začíná foukat ze strnišť vůbec nevadí, krajina alespoň nabude jiného vzhledu, lidským očím v jiných rozměrech přitažlivého...

Ostatně i zdánlivě smutná strniště mají svůj půvab. Některá jsou zlatavá po sklizni obilovin, jiná se s podrostem jetelovin znovu zabarvují do zelena.

A o co osiřela klasů zbavená obilná pole, o to je živěji bude ve vinicích, do kterých stále častěji vstupují jejich pěstitelé, aby pečlivě sledovali vzhled dozrávajících vinných bobulí.

Holt sv.Vavřinec se ocitá na dosah a v tuto dobu se dá již docela dobře odhadnout budoucí úroda.

Rovněž koruny ovocných stromů se co nevidět začnou prohýbat plody podzimu, tedy jablky, hruškami, slivoněmi a mnoha dalšími dary naší kouzelné přírody.

Jistá nervozita se snad objevuje jen mezi školáky, kteří asi s obavami sledují kalendář, ale pár týdnů do zahájení školního roku viditelně ještě zbývá.

I nadále budou tedy koupaliště a sportoviště plná křiku dovádivé mládeže, takže učebnice ještě mohou nějaký čas odpočívat v koutě.

Takže ponechme tomuto měsíci označení měsíce vznešeného, zaslouží si to, většinou mívá stabilizované, sluncem prostoupené počasí.

Do krás pestře zbarveného listí babího léta je přece jenom ještě daleko, takže si užívejme druhé poloviny letošního nadmíru teplého léta plnými doušky!

Jaromír Slavíček