Všeho s mírou

Není toho sečení už tak trochu moc?

Když tak člověk bloumá krajinou, nedá mu to, aby si nevšímal jejího vzhledu. Můžeme se pyšnit pohlednou zemí, ve které se střídají louky, lesy, pole, nelze opomenout samozřejmě lidská sídla a komunikace. Leccos se však v průběhu času mění a to jak v dobrém, tak v méně dobrém. Ještě relativně nedávno jsme si stěžovali na přebujelou vegetaci, kam se naše oko podívalo.

Často si jí člověk musel doslova brodit, aby se dostal do svého cíle. Nebylo o co stát. No, a přišla éra sekaček a vyžínačů. Hurá! Naše okolí jejich přičiněním „zkrásnělo“. Kromě anglicky střižených trávníků v našich zahradách i parky prohlédly k libosti našeho zraku. Jenže v současnosti je tak nějak těch sekaček v našem okolí až příliš.

Seče se a vyžíná kde co. Nejenom plochy v zahradách a zahradních koloniích, ale i kdejaká mez, příkopy, pásy podél cyklostezek a silnic. Ve městě pak snad už ani není možné projít čtvrtí, aby v ní nebylo možné někoho vidět se sekačkou nebo slyšet její hluk. Zejména o víkendech sekačky sousedů patrně nejsou tím nejlepším vjemem pro naše sluchová ústrojí. Člověk by řekl: „No a co, tak to přece má být!“ Úhlednost zeleně musí být naší prioritou. Ano, to je pravda, ale „všeho s mírou!“

V současném suchém létě by se mnohý z nás rád pokochal v okolí svého bydliště něčím kvetoucím. Kam se ale poděly všechny ty sedmikrásky, pryskyřníky, zvonky, mateřídoušky a další ještě kvetoucí rostliny? Holt, byly posečeny! Nadměrné sekání trávy na krátko vede k tomu, že takto sestřižená vegetace v letních měsících rychleji sesychá, čímž přestává plnit svoji okrasnou a rekreační funkci. Horší však je, že úbytkem vegetačního krytu nejednou dochází k obnažení půdního povrchu, a tím k rychlejšímu odtoku vody.

Někde se vegetace sekačkami dokonce „vyholí“ až na hlínu, což přirozeně vede ke zrychlené půdní erozi. Krajina pak v některých lokalitách uvedeným konáním svým obrazem připomíná savanu nebo dokonce step, ostatně stačí se v těchto dnech projít kolem sídel. Že se nevhodně prováděným sečením významně snižuje druhová rozmanitost rostlin, je snad zbytečné dodávat.

A nejenom rostlin. Dochází i k podstatné redukci druhové diverzity živočichů, redukovaná vegetace neskýtá potřebnou ochranu pro řadu významných zástupců hmyzu. Včetně opylovačů! Věru, není to pěkný pohled na sluncem rozpálené, vyprahlé a nahnědlého vzezření pozemky. Nedělá se tedy v tomto ohledu nějaká chyba? Nepřehání se to se sečením, respektive jeho kvalitou?

Nedávno si mně jeden ze sousedů postěžoval, že si k večeru už nemá kde nažnout trávu pro své králíky. Zeleň se nám z očí ztrácí více a více a to nejenom rychle rostoucí zástavbou, ale i výše uvedeným až příliš „horlivým“ sečením vegetace. Sečení pochopitelně důležité je, ale mělo by se dít s rozmyslem! Ne všude, a ne na „holinu“!

S uvedenými mými názory jistě nebudou všichni souhlasit.

Ale k zamyšlení snad stojí!