No, kde jinde než v Americe.
Volby v této světové velmoci snad musí svým průběhem zaujmout kdekoho. Jednak atmosférou, která je provází, hlavně však společenským napětím, které je patrné v průběhu všech povolebních dnů. I lidé u nás, kteří se jinak o volby nezajímají, pravděpodobně zbystřují pozornost.
Volby trochu připomínají sportovní klání a ne lecjaké. „Hřiště“ je rozsáhlé, holt, jedná se o plochu 50 států a jednoho federálního diskriktu, přičemž počet voličů, „hráčů“, činí téměř půldruhého sta milionů. Jeho protagonisté jsou všeobecně známí, je to jednak dosavadní prezident, republikán Donald Trump, jednak demokrat Joe Biden.
Fyziognomicky i povahovými rysy se oba znatelně liší. Na jedné straně stojí robustní a expresivními výroky hýřící Donald Trump, jeho protějškem je pak subtilnější a uvážlivější Joe Biden. Polohu USA zná přirozeně každý, ale s lokalitami jednotlivých amerických států by asi mnozí z nás měli nemalé problémy. Kdo doposavad věděl, kde se nachází Arizona, kde Nevada, Georgie, Michigan, Wisconsin, Severní Karolina, a především Pensylvánie.
A právě tyto státy svými volebními výsledky ve finiši rozhodují o celkovém skóre. Před volbami byl mírně favorizován Joe Biden, těsně po nich naopak získával mírnou převahu Donald Trump. Ale jen do doby, než se začaly započítávat korespondenční hlasy. Joe Biden jimi v současnosti postupně náskok svého soupeře dotahuje, někde jej dokonce předstihl, avšak rozdíly zpravidla činí jen pár desítek tisíc hlasů.
Složitý volební systém v USA je ale pro nás poněkud nepřehledný. Je třeba si totiž uvědomit, že hlasování v této zemi je v podstatě dvoustupňové. Američané nevolí přímo, ale vybírají takzvané volitele. K úspěchu potřebuje kandidát na prezidenta v rámci celých Spojených států získat 270 z celkových 538 volitelů. A k tomu magickému číslu se krátce po volebním dni stále více a více přibližují oba dva kandidáti na titul.
Ale zpátky k mapě USA. Člověk s překvapením při jejím nahlédnutí zjišťuje, že se alespoň z geografického hlediska jedná s velkou nadsázkou o poklidnou obdobu souboje Unie proti Konfederaci, tedy Severu proti Jihu z doby Americké občanské války. Tehdy farmářského jihu a středozápadních území, které až na výjimky v současnosti fandí Donaldu Trumpovi, proti již v té době průmyslovému severovýchodu a okolí Velkých amerických jezer, kde většinu hlasů získává Joe Biden. A pak že se historie v pozměněné podobě neopakuje.
Dodatečně, tedy až po volbách, bude také zajímavé sledovat i statistiky volební přízně bílého a barevného obyvatelstva, stejně jako vzdělanostní profily voličů. Jenom pro zajímavost, Donald Trump je maličko svým životopisem spojený s naší zemí, jeho první manželka pochází ze Zlína, město dokonce v mládí navštívil.
Průběhem probíhajícího povolebního dění je však, zdá se, značně zneklidněn, a naznačuje u některých států nutnost soudního přezkoumání počtu hlasů. Atmosféra souboje obou aktérů roste každou hodinou, sčítání hlasů v některých státech se totiž z nejrůznějších důvodů protahuje. Nervozita v řadách demokratů i republikánů tím značně vzrůstá, na ulicích se objevují první demonstrace.
Svět sleduje toto volební klání s velkou pozorností, na pár dnů dokonce odvrací pozornost od hrozivých čísel nakažených v současnosti probíhající pandemii. Jedno je však jisté, ať už volby dopadnou jakkoliv, Amerika je politicky téměř přesně rozdělena půl na půl.
Co bude tato skutečnost znamenat pro svět, to ukáže teprve čas.