Uherskobrodsko – přírodní zajímavosti

Uherskobrodsko není jenom krajem Komenského, ale také malebnou krajinou s mnoha pozoruhodnými přírodními krásami.

Nemo patriam amat, quia magna, sed quia sua est. - Nikdo nemiluje svou vlast proto, že je velká, ale proto, že je jeho.
Seneca mladší

Geologie – vulkanická činnost

Krajina pod Bílými Karpaty vznikla procesem vrásnění asi před 30 miliony let. Je tvořena z jednotvárně se střídajících vrstev pískovců a jílovců, tedy usazenin karpatského flyše. Zajímavostí v tomto jinak jednotvárném sedimentárním pokryvu je výskyt sopečných hornin na Bánovsku.  Jde o tzv. andesit, respektive trachyandesit, který se dosud těží v lomu Bučník – viz obrázek. V tomto lomu lze pozorovat i polohy kontaktně přeměněných hornin, jako jsou například porcelanity, a to právě na styku vulkanitů  a sedimentárních hornin.

Mineralogové mohou zase v této lokalitě najít drobná žilná zrudnění v podobě nálezů galenitu – sirníku olova, sfaleritu – sirníku zinku anebo cinabaritu, který je jediným výskytem nerostu s obsahem rtuti v naší republice.

Lom je přístupný po domluvě s jeho správcem po nedlouhé lesní cestě od Rasové – Nového Dvora. Samotný lomový útvar má charakter několika desítek metrů hluboké jámy s viditelnými výchozy jak sedimentárních hornin, tak již zmíněných vyvřelin.

Jen několik set metrů odtud je lom poblíž motorestu Rasová s nádherným profilem lavic pískovců i vrstev jílovců. V přilehlých jezírcích byly donedávna k nalezení četné druhy čolků, které však byly vsazenými rybami prakticky vyhubeny.

Jiný výskyt andesitů je v nezdenickém lomu, dále na „Skalkách" jihovýchodně od Bánova,  v samotném Bánově /Hrádek/ i na západ od něj. Nejde však o povrchové výlevy třetihorních láv, ale o erozí denudované /obnažené/ podpovrchové vulkanické tvary.

Tufy a tufity, tedy sypké vyvrženiny, které jsou typické pro eruptivní sopečnou činnost, nebyly dosud nalezeny. V kontaktní zóně vyvřelin jsou již zmíněné přeměněné horniny typu porcelanitu, které vznikly tepelno-tlakovou přeměnou jílovců, metamorfózou pískovců zase vznikly křemence – kvarcity.dolerit

Málokdo ví, že nad jabloňovými sady ve Starém Hrozenkově je rovněž pozorovatelný třetihorní vulkanický projev, tvořený tzv. doleritem, což je tzv. olivinický čedič se sloupcovitou odlučností, tak jak je to známé z učebnicového příkladu ze severních Čech – Pánské skály

Vzdušná proudění

Z hlediska  klimatu jsou asi v našem kraji nejpozoruhodnější tzv. föhny, tedy teplá, padavá vzdušná proudění jihovýchodního směru, která jsou typická pro podhůří Bílých Karpat v podzimním, zimním a časně jarním období. Předpokladem uváděného jevu je nejčastěji poloha cyklonálního útvaru nad Alpami, respektive západní Evropou, kdy je na přední straně cyklony vzdušná hmota od jihu „nasávána" kolmo na hřebeny Bílých Karpat. Tímto dochází k tzv. adiabatickým fyzikálním procesům, při kterých se uváděná vzdušná hmota na návětrných svazích Bílých Karpat zbavuje kondenzací vodních par své vlhkosti a přepadá pak na stranu moravskou v podobě popisovaného teplejšího a suššího proudění. V předjaří přispívají föhny k rychlejšímu odtávání sněhové pokrývky v našem kraji, na podzim tato proudění zase umožňují časnější dozrávání vinné révy. Tato proudění mají ale občas i negativní účinky na lidské zdraví – bolení hlavy, nervozitu apod. Navíc přispívají ke zvýšené půdní erozi na na Sucholožsku, viz dál

Vodstvo

Povrchové toky v naší oblasti nejsou příliš rozsáhlé. Nejvýznamnější na Brodsku je samozřejmě řeka Olšava, pramenící na Pitínsku. Její tok je do značné míry, zejména pak v našem regionu, zregulovaný, lemovaný běžným břežním porostem. Na jejím toku byla vystavěna řada jezů, které lokálně zvedají hladinu vody. I když Olšava běžně nemá příliš vysoký stav vody, periodicky se při povodňových stavech vylévá z břeh a působí nemalé ekonomické škody. Olšava je vesměs využívána rybáři, v menším rozsahu  i k zavlažování.

Potoky a potůčky naší oblasti

Nivnička – pramení v lesích nad Nivnicí, protéká touto obcí, dále pak směřuje brodskou nivou, obtéká areál Slováckých strojíren, nově založené pole fotovoltaiky a ústí na JV okraji Uherského Brodu

Śťávnice – větší říčka odvodňující Luhačovicko, v úzké nivě vytváří drobné zákruty, meandry, před Újezdcem se vlévá do Olšavy

Ledský potok, má dvojí zdroj, protíná silnici Bánov- Nezdenice, protéká zemědělskou krajina plytkým terénem, ústí při silničním vjezdu do Šumic od Uherského Brodu

Komněnka – protéká seříznutým údolím směrem k severu, po levé straně od ní se rozprostírá rozsáhlý lesní komplex „Skalek" s kopcem Bučníkem, ústí do Olšavy pod Světlovem

Kladenka teče od severu, má poměrně dlouhý tok, zprava přibírá Rudický potok, který má v své lesním úseku značně erozivní ráz, ústí v Nezdenicích

Ovčírka – vine se od Rudic lučinami s příbřežním porostem, před vtokem do Olšavy obtéká založené chovné rybníky a vtéká do Olšavy u šumického nádraží

Černý a Ludkovický potok odvodňuje Biskupicko, oba tečou střídavě polnostmi a vegetací zaplněnou krajinou

Holomňa s hluboce zaříznutým korytem odvodňuje Prakšicko, její okolí lemuje lužní les s vrbami ,olšemi a četnými vláhomilnými křovinami

Korytnice odvodňuje severní svahy Bílých Karpat, vytéká z lesa s výskytem známého sirovodíkového pramene „Smraďavka"

Lubná stéká z Rudického lesa, v jejím průběhu je zasazena vodní nádrž stejného názvu s rekreačním zařízením

Topolovský potok je typický pro Nivnickou oblast, protéká úrodnou, víceméně bezlesou krajinou

Okluky odvodňují oblast Slavkova a Horního Němčí, obtéká pověstmi opředené Lucké pole a směřuje k západu

Bánovský potok odebírá vody pod Bučníkem, line se polní krajinou

Havřický potok – protéká okrajovou západní částí Uherského Brodu, vede tedy do značné míry zástavbou

Vinohradský potok vede východní částí města, v horní části je obklopen malou ukázkou lužního porostu

Hořenůšek odvádí své vody z Rubanisek do Olšavy v prostoru Újezdce

Na okraji města jsou nevelké rybníky : Vinohradský a Škrlovský u Slováckých strojíren.

Minerální vody

Z hlediska vodstva, spíše než nevelké uváděné povrchové toky, jsou pro naší krajinu zajímavé vývěry vod minerálních. Jsou to jednak klasické hydrogenuhličitanové vody, ale i vody specifické, mírně zapáchající jako po zkažených vejcích, tedy vody sirovodíkové. Tyto jsou nazývány od nepaměti místními občany „smraďavkami" nebo také „sírkovicemi" – výskytem u Nezdenic, Korytné, ale i Strání.

Vznikají na tektonických poruchách, tedy zlomech, prosakováním běžných srážkových vod do podzemí a jejich obohacováním právě o jmenovaný sirovodík, který vzniká ze sirníků uložených v hlubinách příslušnými chemickými procesy. Všechny tyto vody mají navíc i zvýšený obsah i jiných prvků – Na, Ca, K, a tudíž se dají použít  k mnohostranným léčivým účelům.

Korytňanská „ Smraďavka" je obtížně přístupná lesní stezkou od Korytné, anebo kratším, ale prudkým sestupem, opět lesem, ze silnice Nivnice -Lubná – Březová. Vývěr byl relativně teprve nedávno upraven do dnešní podoby. Na jeho hladině je patrný „výkvět" specifických sirných bakterií, pro konzumaci neškodných.

Nezdenický vývěr /Rotunda/ vedle koupaliště je již dlouhodobě stavebně utvářen k odběru kvalitní pitné vody a často navštěvován, a to nejenom místními občany. Přes její typický zápach je zde množství ve vodě obsaženého sirovodíku však relativně malé – několik mg/l.

V nedalekých Záhorovicích je rovněž hezky upravený pramen minerální vody, kde je možné navíc využít  i elektrického čerpání minerálky. Voda je zde mimořádně nasycená oxidem uhličitým. Menší zdroje uhličitých minerálních vod jsou i u Bánova, Březové a u Rudic.

Rovněž v Suché Lozi je možné odebírat hodnotnou minerální vodu, která je zase bohatá mj. na lithium.

Větrná eroze

Větrná eroze je dána rozrušováním půdního či horninového povrchu a odnosem uvolněných částic na místo jiné. Nedaleko Uherského Brodu, ve vzdálenosti 10-15 km jihovýchodním směrem, máme k dispozici její charakteristickou ukázku.

Z půdního hlediska je tento typ eroze zajímavý hlavně na Sucholožsku, zejména u dvoru Volenov. Právě výše uváděná föhnová proudění, vanoucí od Bílých Karpat, zde příležitostně mají za následek odnos povrchových vrstev ornice z polí, a to v mimořádném rozsahu, což vede přirozeně ke snižovaní úrodnosti tamějšího půdního fondu. Do určité míry lze tomuto fenoménu zabránit vysazováním erozi zabraňujících zemědělských plodin a stavěním zábran proti větru. Jiným řešením je však budování větrolamů z rychle rostoucích dřevin – topol, vrba.

V minulosti v překopu nad Bánovem, při vyústění dnešního silničního obchvatu, byly patrny celé závěje naváté zeminy a u zdí statku Volenov byly zase registrovány doslova „přesypy" těchto jemných navátin. Uvádí se, že právě tato oblast má největší větrnou erozi z celé naší republiky. K narušení půdního pokryvu zde dochází na ploše tisíců hektarů a ztrátě půdních částic v rozsahu 3-4/ m3 na hektar za rok. Tyto ztráty jsou závažné, neboť novotvorba půdního krytu činí v průměru pouze 1 cm/rok. Navíc při etrémních klimatických situacích dochází v tomto prostoru i k lokálním prašným bouřím, stěžujícím viditelnost

Květena

Nejcennější atributem našeho kraje je nesporně ale květena. Zejména orchidejové louky na bělokarpatských loukách budí obdiv u našich i zahraničních návštěvníků. V blízkém okolí Uherského Brodu je tedy celá řada chráněných území, ať už charakteru přírodních rezervací či přírodních památek.

Drahy jsou přírodní rezervací v podobě k severu orientovaného svahu, asi 10 km na jih od Uherského Brodu. V minulosti byla postižena lokálními půdními sesuvy. Z dáli viditelný porost rezervace je tvořen jednak náletovými dřevinami – hlohy, růží šípkovou a pod, jednak tvarově zajímavými, svíčkovitě tvarovanými, jalovci obecnými. Největším bohatstvím těchto míst jsou však již zmíněné orchideje –  roste zde vstavač osmahlý, vstavač nachový, vstavač vojenský, tořič včelonosný a mnoho dalších. Z brouků jde o exelentní naleziště krasců, střevlíků, majek a pod. K zastižení je v této lokalitě i ještěrka zelená, užovka hladká, druhově bohaté je ptactvo

Přírodní park Prakšická vrchovina

Přírodní park je součástí Vizovické vrchoviny a najdete ho mezi Uherským Hradištěm a Uherským Brodem nedaleko pravého břehu řeky Olšavy. Střídají se v něm v pestrém rozpoložení  louky, sady, pastviny a pole, z lesních porostů dubohabřiny a teplomilné doubravy. Vzhledem k expozici svahů se zde jedná zejména o teplomilnou flóru a faunu v podobě řady teplomilných druhů živočichů.

Přírodní rezervace Rovná hora, Vrchové - Chrástě a přírodní památka Terasy - Vinohradné jsou známy zejména mezi odborníky výskytem chráněných druhů motýlů. Vidět zde můžete například modráska hořcového a tmavohnědého,

ohniváčka černočerného, otakárka fenyklového a ovocného a řadu dalších vzácných zástupců hmyzu. Za zmínku zde stojí také výskyt ještě nedávno kriticky ohrožené kudlanky nábožné.

Ze vzácnějších druhů rostlin  zde roste např. hořec křížatý, len tenkolistý, rozrazil vstavačovitý, ožanka kalamandra, rozrazil ožankovitý, mochna bílá

Kovářův žleb

Jde o přírodní rezervaci charakteru křovinaté stráně se stepní květenou na severovýchod od Vlčnova. Geologický podklad této lokality tvoří paleogenní / třetihorní / sedimenty račanské jednotky magurského flyše. Tímto pojmem rozumíme pravidelné střídání jílovců (zčásti vápnitých) a pískovců, převážně glaukonitických. Tyto horniny jsou zčásti překryty návějemi spraší, popř. sprašových hlín. Půdní kryt tvoří hnědozemě.

Na této lokalitě jsou k nalezení silně a kriticky ohrožené druhy rostlin, jako je hvězdnice chlumní, zlatovlásek obecný, len chlupatý, na poslední bělokarpatské lokalitě hořec hořepník, hořec křížatý, pětiprstka žežulník, pryšec mnohobarevný aj.

Lokalita je bohatá na teplomilný hmyz - kudlanka nábožná, otakárek fenyklový a otakárek ovocný, ohniváček černočerný, žluťásek barvoměrný, bělopásek topolový, teplomilné druhy čeledi modráskovitých, např. modrásek hnědoskvrnný, modrásek jetelový a další. Z ornitofauny je zaznamenán výskyt lejska černohlavého,

Vlčnovský háj

Lokalita této přírodní rezervace se nachází 3 km jihozápadně od Uherského Brodu, geologicky je tvořena opět karpatským flyšem, tedy střídajícími se polohami jílovců a pískovců. Z půd je v podkladu zajímavý výskyt černozemních půd. Botanicky je zajímavý výskyt ladoňky dvoulisté, vstavače bledého, lilie zlatohlavé, zatímco volovec vrbolistý byl nevhodnými zásahy člověka prakticky vyhuben.

Z živočišstva je registrována přítomnost datla černého, žluny zelené, puštíka obecného a dalších...

Další přírodovědně významné lokality

V bezprostředním okolí Uherského Brodu je řada dalších přírodovědně zajímavých lokalit evropského významu.

Jsou to např. Újezdecký les, charakteristický dobře zachovalými dubohabřinami s bohatým porostem  ostřic, okrotic, kruštíků, kamejek a pod.

Další lokalitou je tzv. Rudický les s vloženými ovsíkovými loukami a ve vlhčích místech s porosty tužebníků.

Vyložený pak vlhkým biotopem je Mokřaď u Slováckých strojíren s bohatým výskytem kuňky žlutobřiché.

Naopak suchomilná vegetace je zastoupena hlavně jihozápadně od Uherského Brodu na vyvýšené kupě „Babí hory" s porosty kozince dánského, zeměžluči okoličnaté, snědku chocholičnatého a motýla pestrokřídlatce podražcového.

Na obdobně tvarované „Kobylí hlavě" jsou k vidění kavylové, teplomilné louky s již zmíněným kavylem, hadincem nachovým, hořcem křížatým a mnohými dalšími.

Zajímavou přírodní památkou je i „Babí hora" unikátními stepními loukami, výběrově se vádí výskyt kosatce dvoubarevného, omanu mečolistého, z motýlů pak soumračníku hnědého, modrásků, z ptáků bramborníčku černohlavého, pěnice černohlavé i ťuhýka šedého, lejska černohlav

V blízkosti Uherského Brodu rovněž roste řada památných stromů, z nichž je třeba upozornit na!

...

Bojkovský dub nad kostelem

Jde o mohutný dub letnío výšce 20 m a obvodu kmene 475 cm, najdeme jej ve svahu nad městem, podle tradice se jedná o pamětník vpádu Turků a Kumánů do naší země na přelmu 17. a 18. stletí. Nedaleko od něj stojí sv. Vavřince, který byl postaven roku 1656 ve stylu pozdní renesance

Buk nad Bzovou

Buk lesní o výšce 27 metrů a obvodu kmene 445 cm roste nedaleko cesty ze Bzové do Starého Hrozenkova

Drslavické duby

Dva duby letní o obvodech 462 cm a 489 cm rostou na okraji lesního porostu nedaleko studánky Kopánka. V její blízkosti by se mělo nacházet slovanské pohřebiště z 5. století.

Hostětínská hrušeň

Lípa malolistá o obvodu kmene 425 cm a výšce 14 m roste na nivou potoka Kolebače. Nedaleko místní kořenové čistírny

Korytná - hrušeň

Na pastvině západně od obce tvoří krásnou dominantu hrušeň obecná o obvodu kmene 285 cm a výšce 13 m pojmenovaná podle majitele pozemků

Prakšice - hrušeň

Hruška za kostelem o obvodu kmene 352 cm a výšce 15 m, zvaná planuše, roste bezmála 250 let za kostelem v prakticích, jednalo se o strom vyznačující hraniční mezník a proto nebyla vykácena. V roce byla navržena k ocenění na strom roku a dostala se až do finále.

Pitín- lípa

U silnice směrem na Slavičín u potoka Kolelače roste lípa malolistá obvodu kmene 410 cm a výšce 20 m.

Slavkov - hrušeň

Na hranicích slavkovské a hornoněmčanského katastru stojí takřka  300 let stará hrušeň obecná o výšce 13 m obvodu kmene 360 cm. Přežila i zásah bleskem

Topol u Volenova

Je jediným vy hlášeným památným topolem šedavým v České republice a najdeme jej jihozápadně od Suché Loze. Má výšku 28 m a obvod kmene 690 m , i když je stár pouze asi 100 let. Vznikl křížením topolu bílého topolu osiky.

Nedaleko Pileckého mlýna roste lípa malolistá obvodu kmene 452 cm a výšce 15 m. Pod ní stojí křížek z roku 1807, který nechal majitel nedávno obnovit

Mgr. Jaromír Slavíček