Učitelská maturita

Maturita z pohledu učitele

Samotná maturitní zkouška začíná shromážděním všech zainteresovaných v maturitní místnosti.

Po úvodních slovech třídního se ujímá slova krátkým projevem předseda maturitní komise.

Je to velký pán, nemyslím samozřejmě postavou, alespoň na pár přicházejících hodin.

Samotný jeho projev bývá občas i zajímavý, někdy moralizující, jindy slibující maturantům toleranci i vizi budoucnosti.

V průběhu maturity se uvedený předseda snaží být pozorný a občas i aktivní k výkladům studentů nejenom ve svých předmětech, ale i v těch, kterým nemusí vždy rozumět.

Ve své aprobaci pak buď blahosklonně toleruje slyšené a viděné a s úsměvem posuzuje předvádějící se mládí, anebo se naopak stává nebezpečným jak pro maturanty, tak pro své okolí.

Je třeba přece dát na vědomí všem, že předmětům, které učí na domovské škole, jako předsedající rozumí. Čas od času tedy vstupuje do dialogu zkoušejícího se studentem, aby nevypadal u stolu tak nějak přebytečně.

Jak se ale chovám já, zkoušející?

Těsně před mým soubojem s maturantem navštěvuji místnost, kde se studenti před zkouškou soustřeďují, pronáším k nim několik konejšivých slov, kterým ale možná  sám až tak moc nevěřím. Podívám se, zda-li někdo nekolabuje, a pak se teprve vracím do maturitní místnosti...a čekám na svoji oběť.

Jakmile se objeví „ moje kořist" ve dveřích, uchopím pytlík s maturitními otázkami a s křečovitým úsměvem vyzvu na popravu se připravujícího k vytažení žetonu s příslušnou otázkou, přičemž neopomenu zdůraznit vytažení jen jedné.

Kyselý úsměv je mně odpovědí...

Dotyčnému pak ukáži jeho místo u potítka a snažím se mu vyjasnit smysl tažené otázky. Mám však většinou dojem, že už mě moc nevnímá a soustřeďuje se na řešení zapeklité situace.

Po 15 minutách jeho přípravy vyzvu studenta k jeho přisednutí ke zkušebnímu stolu. Chudák, těká očima po maturitní komisi a hledá v tvářích jejich členů alespoň nějakou oporu.

U mě ji nezřídka nachází.                                                                                                                                                    Sdílím s ním totiž jeho obavy, zdali aspoň něco duchaplného v průběhu zkoušky dospělosti řekne.

Někdy se moje přání i vyplní, stejně však doplňuji studentův výklad kde se dá, neboť pauza, tedy ohlušující ticho, znamená „probuzení" předsedy maturitní komise, a to by pak mohlo být zlé.

Závěr „výslechu" již bývá dost formální, někdy i úsměvný, se vzájemným poděkováním za řečené, respektive vyslyšené.

Poté přichází na řadu další „odsouzenec."

Po prošlé várce odmaturovaných požádám svého přísedícího kolegu k diskuzi o známce. Většinou se tak děje na chodbě, a to proto, aby nezvané cizí učitelské uši neslyšely to co nemají! Pokud se shodneme, je všechno v pořádku, v opačném případě začne mezi námi dohadovací řízení, které většinou končí přijetím návrhu toho z nás dvou, kdo má přesvědčivější důkazy nebo je starší.

Někdy se vyučující ovšem neshodnou ani v době, kdy již se navrhované známky prezentují na závěrečné poradě. To je potom vskutku nepříjemné.

Předseda maturitní komise se stává v tu chvíli ústavním soudcem s rozsudkem, který musíme přirozeně respektovat my všichni.

Známkování však bývá u zkušených vyučujících rutinou.

No a pak nastane „rozdílení medailí.", tedy vyhlašování výsledků maturity studentům.

Přicházejí, postaví se do řady se zřetelným a velkým napětím ve tváři.

Reakce po vyslechnutí výsledků jejich snažení jsou očekávaně rozmanité, převládá však radost, dojetí, někdy i slzy.

Je slyšet i několik laskavých pedagogických slov při potřásání jejich rukou a hluboké oddechnutí. Oboustranné.

Pak ještě zájem kantora, na jakou další školu se student, nyní již vlastně abiturient, hlásí. Špatně skrývané překvapení na straně učitele Ale stejně my všichni držíme těm mladým palce.

Vše končí na konci maturitního týdne závěrečným ceremoniálem s celkovým vyhodnocením výsledků třídy. Následují závěrečné projevy předsedy maturitní komise a třídního s celkem moudrými úvahami, ale ti mladí jsou již myšlenkami asi už někde jinde.

Budiž jim přáno!

Mgr. Jaromír Slavíček

16.03. 2024 09:13:07
24.10. 2022 09:28:28
Návštěvy
Celkem: 173125
Týden: 438
Dnes: 60
  přihlásit poslední změna: 23.07. 2014 10:42:54