Typologie kupujících

Typologie kupujících

Každý z nás se chová v prodejnách trošku jinak. Hodně zaleží v tomto ohledu na věku kupujících. Dlouhodobým pozorováním jsem došel k následujícím závěrům.

Děti nekupují! Nemají k dispozici potřebné finanční částky ani rutinu potřebnou pro jednání s prodávajícími.

Oči ale mají všude. Každou chvilku zatahají rodiče za ruku a prosebně k nim upřou oči. „Mami, toto, toto mně kup!“ Maminky někdy vyhoví, někdy ne.

A co dívky? Ty nemají příliš času, ovšem záleží na prodejně, kterou hodlají navštívit. V samoobsluhách se moc nezdržují, v obchodech s textilem o poznání déle.

Lákají je přirozeně módní věci, nechávají se dost ovlivňovat reklamou a vizáží vystavovaných komodit. Starší ženy už setrvávají v prodejnách delší dobu.

Rády berou do rukou vystavované zboží, podívají se na cenovky, a porovnávají možný nákup se svými finančními možnostmi. Při placení občas hledají ve svých taškách peněženku, listují v ní v uložených bankovkách, což občas dráždí muže za nimi ve frontě stojícími.

Tentýž pocit sdílejí i manželé nakupujících žen, kteří netrpělivě s připravovanými výčitkami postávají před prodejnami.

Důchodkyně někdy jeví v prodejnách určitou bezradnost. Dost dobře neví, co by si koupily, k reklamám jsou nedůvěřivé, s prázdnou ale také nechtějí z obchodů odcházet. Hodně dají, stejně jako ostatní ženy, na slevy.

A co muži, jaké oni mají pocity v prodejnách? Začněme mladíky! Pro ně je nakupování ztrátou času. Do prodejen přicházejí bystrým krokem, stejně tak rychle si koupí tu svoji colu a pár rohlíků, aby z prodejny spěšně zmizeli.

Dospěláci - muži jsou při nakupování většinou už daleko rozvážnější.Ti nespěchají.

Stejně jako ženy v tomto věkovém období porovnávají plusy a minusy vystavovaného zboží. Reklamy ale na ně tolik nepůsobí. Jsou věcní, platí jakoukoliv částku bez povytaženého obočí.

Muži - důchodci, to je zase jiné kafe. Někdy působí v prodejnách dost bezradně, občas se musí podívat na lístek, který mají napsaný od manželky, co mají koupit a v jakém množství.

S penězi zacházejí odpovědně, nemrhají jimi. Spíše než v samoobsluhách se s nimi setkáváme v prodejnách domácích potřeb, kde si vybírají potřeby pro svoje koníčky.

Takže toliko moje postřehy z prodejní sítě.

Samozřejmě nemám ve všem výše uvedeném pravdu. Anebo spíše mám jinou pravdu, než jakou mají ostatní lidé. Ono totiž těch pravd na světě je neskutečně mnoho.

O tom ví svoje politikové i rozvádějící se manželé.