Třeba bude líp

Trocha optimismu neuškodí

V těchto týdnech snad není nikoho, kdo by neproklínal vysoké teploty v ovzduší. Vždyť skoro den co den tyto překračují třicítku, nejednou jdou i hodně přes ni. Krajina je posmutnělá, stráně vyprahlé, ovocné sady trpí víc a víc. Vysychají studny, říčky ba i řeky. V ulicích je v postupujících dopoledních hodinách prázdněji, kdo nemusí, tak raději nevychází. Je aspoň nějaká naděje na změnu, ptá se v duchu mnohý z nás? Přece tento nežádoucí stav nemůže trvat věčně.

Pravda, koupaliště jsou plná. Kdo se namaže, snad je mně dobře rozuměno, tak si v prohřáté vodě docela libuje. Ale i ten raději následně vyhledá stín pod korunami stromů. O spálenou kůži přece nikdo nestojí. Tak o co se opřít? Kdyby aspoň byla nějaká jiskřička příznivých zpráv v tomto žhavém klimatu.

Co tak nalistovat zkušenosti našich předků z tehdejší povětrnosti, napadá mě? Prezentovaných třeba v pranostikách. Několik z nich uvádím: „Jsou-li dny v červenci jasné a čisté, přináší dary hojnosti jisté“. Stromy jsou obsypané švestkami i jiným ovocem. Velikostí plodů nic moc, ale množství těší. Takže asi na tom něco pravdy bude.

„Červenec horký, jsou pěkné vdolky“. Obilí, jestli se nepletu, je téměř z polí sklizeno. Jistě, je ho poněkud méně, ale aspoň si odpočinou sušárny. „V červenci, kdy dny nás hřejí – vánoce se zimou chvějí“. Tak to se konečně budeme těšit na bílé Vánoce. Nebývaly v poslední době příliš časté. „Teplý a suchý srpen přivádí za sebou mírný podzim, nejlepší víno a tuhou zimu“ Letos si úrodou vinaři libují, i když sklízejí předčasně. Plísně, za vlhkého počasí běžné, si většinou daly oddech.

„Srpnová horka ničemu neuškodí“. U této pranostiky vraštím čelo, nevím, jestli to autoři této pranostiky s tímto tvrzením nepřehnali. Pravda, vybral jsem ty pozitivněji laděné pranostiky. Jsou i zcela opačného rázu. Ale ty přece nikdo nemusí číst. Stejně ale v něčem měli naši předkové pravdu. Je třeba si ovšem uvědomit, že dnes je jiná doba.

Leccos se v krajině přičiněním člověka změnilo. A ne vždy to bylo ku prospěchu věci. Ubylo zeleně, přibylo zastavěných ploch, které dychtivě akumulují a posléze sálají teplo. Ale stejně se mně vnucuje myšlenka. Když se člověku zdravotně nedaří, občas v lehčích případech zalistuje v Babských radách. Tedy ve zkušenostech našich babiček i dědečků.

Tak proč se neseznamovat s jejich poznatky?

Třeba jejich pozitivní předpovědi vyjdou.

Nevěšme tedy hlavu! Bude líp!

Možná…