Tajemná hora

Tajemná hora

Je jí Klášťov ve Vizovických vrších.

Opevněné sídlo vzniklo na Klášťově v pozdní době bronzové zároveň s prvním intenzivnějším osídlením této hornaté části jihovýchodní Moravy na prahu 1. tisíciletí př. Kr. Již tehdy bylo obehnáno mohutnou hradbou s čelní kamennou zdí a dřevohlinitým tělesem širokým přes 3 metry. Další lidské aktivity jsou odtud zaznamenány z období Velkomoravské říše.

Klášťov byl nejvýše položeným velkomoravským hradištěm. Místo je navíc opředeno pověstmi, které však mají ráz spíše ponurý, takže naše radost z dosaženého cíle byla tak trochu kalena nejistotou, co nám zde nečisté mocnosti provedou. Podle pověstí tu zem ukrývá veliké poklady, ale ty jsou pečlivě střeženy hady, psy se svítícíma očima, a černým býkem.

A to není všechno, navíc zde má být k dovršení všeho zla i sídlo čerta a vůbec temných sil, takže existuje oprávněný důvod se bát. Na klidu alespoň lidem nepřidává ani mohutný kámen na vrcholu kopce, příznačně nesoucí název Čertův kámen se zřetelnými otisky čertovy hlavy, ramen a kopyta. Konec konců i někteří obyvatelé okolních obcí varují příchozí, aby se nevydávali na vrchol této hory, neboť je na něm nečeká nic dobrého.

Náštěvníci hory musí jen doufat, že se jedná pouze o lidové pověry.. Podle archeologů bylo na vrcholové plošině s největší pravděpodobností i rituální obětiště, takže o výjimečnosti tohoto místa není možné ani v nejmenším pochybovat. Je tedy více jak pravděpodobné, že Klášťov byl velmi význačným kultovním místem, ke kterému se celé věky upínaly s úctou, ale i s bázní zraky tehdejších obyvatel.

Celý areál, jak výše uvedeno, chrání kamenný val, který dosahuje výšky téměř jednoho metru, v severovýchodní části však až tří metrů, zatímco v jihovýchodní části se ztrácí úplně. Obepíná několikahektarovou plochu. Na jihovýchodní straně areálu je možné spatřit zbytky kamenné terasy s prohlubní, jednu dobu považovanou za cisternu.

Tyto svého druhu výjimečné nálezy zařadily tento valašský kopec mezi nejvýznamnější, ale zároveň i poněkud nejasné lokality spojené s velkomoravským obdobím. Je jen jenom převeliká škoda, že zdejší nemalé úsilí archeologů do značné míry hatí amatérští hledači uvedených artefaktů pomocí detektorů, čímž působí kulturnímu dědictví krajiny nenahraditelné škody.

Kde se ale vzal název Klášťov?

„Objevují se sice přídomky nějakých pánů z Klášťova, respektive z Chláščova, nicméně už v minulosti se badatelé spíše pozastavovali nad fenoménem nedalekého pojmenování obce Újezd, která se ve středověku jako jedna z mála ve Zlínském kraji označovala také německým názvem Wilde Berg, což v překladu znamená Divoká hora.

Nedalo mně to, abych tuto záhadnou a tajemnou horu po letech nenavštívil znovu. Jak už jsem uvedl, už jednou jsem na ní byl, ale to bylo se skupinou turistů před řadou let. Navíc jsem k ní tehdy dospěl pohodlnou hřebenovou cestou od Suchého vrchu. Tentokrát jsem se horu pokusil zdolat prvovýstupem, tedy trasou, kterou běžní turisté asi příliš nevyhledávají. Konkrétně od Kamenné studánky po tom největším možném spádu hory, prostě jsem si to ten den dal za úkol.

Mám rád výzvy. Autem jsem přijel ke Klementinu, kde mě dále nepustila zákazová značka. Nevadilo, rád chodím. Od zaparkovaného auta jsem se pěknou silničkou ubíral asi dva kilometry a studánku měl záhy na dohled. Za ní asi po dvou stech metrech se rozhodl odbočit do lesního porostu. Začal putovat lesní stezkou zcela neznámým terénem. Stezka byla po nočním dešti rozmáčená, ale to mně příliš nevadilo, měl jsem pevnou obuv.

Stoupání zpočátku nebylo příliš náročné, pouze myšlenky na eventuálně přítomného medvěda mně zatěžovaly mysl. Přirozeně vím, že člověk má při setkání s ním zůstat stát a pomalu couvat. Kdyby se ke mně rozběhl, měl bych hodit batoh na zem, který by mohl zvíře svým obsahem zdržet. Jsem ale laktovegetarián, v batohu toho moc ke snědku nebylo, tak nevím. Ale to je všechno pouze teorie, skutečnost by asi byla zcela jiná. Něčím se člověk cestou musí myšlenkově zabývat. Po pár minutách obdobných úvah však očekávaně počal strmý výstup statným bukovým lesem s náznakem kamenného moře s řadou velkých balvanů.

Neměl jsem na vybranou, byl jsem rozhodnutý kopec zdolat stůj co stůj, i když jsem musel občas lézt po čtyřech a stávat se tím evolučně „tetrapodem“. Pravidelně jsem pozvedal za účelem orientace zrak vzhůru. A tu náhle spatřil skalní útvar, v jehož nalezení jsem rozhodně nedoufal. Šlo o „Poštípanou skálu“, málokdo ji zná i z místních. Holt, náhoda.

Pěkný to byl balvan. Čím byl ale poštípán, to nevím. Nějaké ty tafoni, tedy prohlubeniny skála na svém povrchu měla, ale zase jich nebylo tolik. Pozvolna jsem ji obcházel. Na její východní straně se nějaký turista zvěčnil svým vyrytým jménem. No, to by nebyli Češi, že ano? Po jejím zachycení fotoaparátem jsem se začal vzrostlým bukovým lesem škrábat nahoru dál, terén byl stále víc a víc strmější a tím fyzicky náročnější.

Dal jsem to. Na pětasedmdesátníka slušný výkon. Asi po dvaceti minutách jsem konečně stanul na vrcholové plošině s informačními panely na Kohoutkově okruhu, nazvaném podle významného badatele. Pěkně jsem si v nich početl, postupně mě další z nich dovedly až k vyhledávanému Čertovu kameni. Samotný Čertův kámen je skalnatým pískovcovým výchozem, který je rozpolcen výraznou puklinou. Vzhledem jde o klasický mrazový srub.

Na jeho svislých skalních plochách jsem zhledal množství mikrotvarů v podobě voštin a dutin typu tafoni. Vylezl jsem po něm a spatřil na jeho temeni několik výrazných skalních mís kruhovitého až eliptického tvaru. Skalní mísy jsou však částečně rozrušené, u některých je dokonce vytvořen odtokový žlábek. Podle literatury eliptické protažení mís je podmíněno jejich založením na vrstevních plochách pískovců. Po sestupu ze skály jsem uviděl na její západní straně několik ještě větších kulovitých prohlubní s pozoruhodnými rozměry.

Samotný kámen má úctyhodné rozměry, geologicky jde o zbytek mrazového srubu. Musel jsem si ho vyfotit čelem i z profilu.

Jinak všude kolem posvátné ticho, narušované jen zpěvem ptáků.

Bylo o čem přemýšlet.

13.10. 2024 11:43:59
24.10. 2022 09:28:28
Návštěvy
Celkem: 194123
Týden: 489
Dnes: 34
  přihlásit poslední změna: 09.10. 2021 18:37:18