Střípky z archeologie

Archeologie na Brodsku

A to nejenom na Uherskobrodsku.

Přednáška pana magistra Marka Lečbycha z Ústavu archeologické památkové péče Brno  se týkala archeologických výzkumů v dalších místech regionu Jižní Morava.

Byla svým autorem rozčleněna do tří kapitol.

Ten v její úvodní části navázal na úvahy pana magistra Radka Tomečka, historika městského muzea,
o morové nákaze.

Co se týče této choroby a s ní souvisejících archeologických výzkumů, pan Marek Lečbych naznačil, že v tomto ohledu se bádání potýká s nemalými úskalími.

Naznačil, že usuzovat z kosterních pozůstatků na morovou nákazu je značně obtížné, neboť

tato závažná nemoc nezanechává zjevné stopy na lidských torsech.

Už samotné chronologické zařazení kosterních pozůstatků z hrobů je velmi náročné.  Vychází mimo jiné i  z charakteru předmětů nalezených v hrobech.

Odborníkům naštěstí v moderní době přichází na  pomoc  genetika, pomocí které lze z kosterních nálezů odebrat a získat sekvence DNA bakterií, a tím identifikovat tuto nemoc.

Ale i tak často dochází k rozporuplným závěrům.

V dalším průběhu přednášky bylo pro mě, možná i pro jiné, jistým překvapením dílčí zpochybňování dosavadních poznatků o moru jako takovém.

Patrně se archeologové oprávněně řídí citátem, který vyslovil už René Descartes.

Jeho vyjádření, že  „Pochybování je počátek moudrosti“ přece hovoří samo za sebe.

Vyvstává totiž otázka, proč se mor vyskytoval i v podmínkách, které životu bakterií příliš nepřejí? Nevysvětlitelný je jeho výskyt ve vysokých zeměpisných šířkách.

A je vůbec přenašečem bakterií moru jenom krysa?

A proč někde krysy v Evropě chorobu přežívaly, a v jiných částech světa ne?

Dokonce se svádí příčinná vina u moru i na viry.

To už jsou ale vyloženě spekulativní úvahy.

Ale i tak je zřejmé, že vědci v některých směrech svých výzkumů tápají, čemuž se ale pro časově vzdálenou dobu výskytu choroby nelze divit.

V následující části své přednášky, poněkud morbidně založené, přednášející hovořil o utváření hrobů v době neolitu, tedy mladší době kamenné, ale i době bronzové.

Zmínil se rovněž i o ritu pohřbívání v novověku.

Rozebíral svými slovy i obrazem polohy koster v hrobech a nálezy v nich, hovořil i o  způsobu  rozlišování kosterních  reziduí dle věku a pohlaví.

Seznámil nás i s řadou dalších, pro návštěvníky neobyčejně zajímavých informací.

Třetí část přednášky pak byla věnována  archeologickému nalezišti v lokalitě u Nivničky poblíž Slováckých strojíren.

Šlo o osídlení z mladší doby kamenné  i navazující doby bronzové.

Fotografie nám poskytly náhled na odkrývaná místa, kde byly na první pohled patrné stopy po kolících a zásobních jamách.

Následně jsme měli možnost posoudit i předpokládaný vzhled příbytků pro tu dobu tak specifických.

Trochu mně připomínaly usedlosti dnešních indiánů v Amazonské nížině.

Mezi nalezenými předměty se našla i „Venuška“, soška svým vzhledem připomínající slavnou Venuši
z Věstonic.

Celkově lze konstatovat, že přednáška byla pojmově velmi obsažná, v každé chvíli zajímavá a plně dotvrzující, jaké archeologické poklady máme v našem bezprostředním okolí.