Státní svátek

Oslavy 28. října

Letos se konaly v poněkud politicky zjitřené atmosféře. Mnohé z názorů, které dnes slýcháváme z různých směrů, často svým kontraverzním obsahem překračovaly a překračují únosnou mez.

Panuje obecná shoda, že je třeba zklidnit horké hlavy, učit se toleranci a občas i druhé straně přiznat oprávněnost její argumentace. Zejména pak v den československé státnosti 28.října 1918.

Toto datum je v českých zemích již neodmyslitelně spjato se státním svátkem, který upomíná na „Den vzniku samostatného Československého státu. Vzpomínka na něj je uctěním památky všech, kteří této idey obětovali často i to nejcennější – vlastní život. V tyto dny si v celé naší zemi připomínáme výročí vzniku naší republiky na různých místech a nejrozmanitějším způsobem.

Broďané se sešli již v předvečer tohoto svátku tradičně u památníku padlých, z místa, kde je uložena prsť z Bílé hory a bojišť první světové války. Kulisy pietního aktu tvořily při zapadajícím slunci nádherně do žlutava zbarvené a k zemi se sklánějící koruny jasanů, lip, ale i zeleně smrků a purpurově zabarvených keřů kalin.

A právě v těchto působivých místech se krátce po 17. hodině shromáždilo několik desítek brodských občanů, většinou pokročilejšího věku, aby vyslechli projev místostarosty města, pana Mgr. Davida Surého. Ten mimo jiné svými slovy zdůraznil, že události z října roku 1918 zůstávají i nyní mementem pro formování českého národa.

Cesta, na které se v současnosti nacházíme, započala právě 28.října 1918. Tehdy byl položen základní kámen nové epochy českých dějin. Tento den je tedy třeba vnímat jako velmi významný okamžik naší historie. Představitelé města pak položili věnce k památníku, aby následnou úklonou vzdali čest těm, kteří se podstatnou měrou podíleli na vzniku našeho státu.

Stejně tak učinili i zástupci sokolské organizace a uherskobrodských škol. Pak se již prostorem náměstí Svobody rozlehly tóny naší státní hymny. Ty vždy byly, jsou a zůstanou dojemnými chvílemi, ve kterých si bytostně uvědomujeme svou přináležitost k našemu národu.

U památníku jsme však nebyli sami, imaginárně tam s námi stály i desítky brodských osobností minulosti, jejichž jména jsou vytesána na schodech velkého schodiště. Slunce se mezitím skrylo za obzor, myšlenky v ten večer vyřčené však nezapadly a nesmí tak učinit, neboť i nadále zůstávají nosnými pilíři naší národní svébytnosti.