Slušnost

Slušnost

V minulosti ale i  současnosti se neustále přemítá, která ideologie je správnější, která politická strana má k pravdě blíž.

Jednoduše zdá, že už už společnost ví, na kterou stranu se přidat.

A pak zase dojde shodou okolností ke zvratu, vážky spravedlnosti se nakloní jinak a začíná se znovu.

Je vůbec něco, co je nebo spíše by mělo být  v čase neměnné?

Domnívám se že ano. Je to prachobyčejná lidská slušnost.

Je mně jedno, z jaké politické strany je ten, kdo se mnou hovoří .

Nezajímá mě, je-li prostý občan, tajemník, starosta, místostarosta, ředitel  nebo ministr.

Nezajímá mě, jestli má plný měšec zlaťáků, jestli je úspěšný a všemi obdivovaný.

Zajímá mě ale, jestli je slušný, jestli umí jednat s lidmi, jestli je zdravě sebekritický, jestli po hovoru s takovým člověkem mohu odcházet s pocitem, že jsem potkal slušného člověka.

Ale jak to konkrétně poznám?.

Pokud člověk pozdraví jako první, je to od něho pěkné, i když se musí dodržovat pravidla dle Gut-Jarkovského. Je pak slušností s úsměvem, případně úklonem hlavy odpovědět!

Je věcí slušnosti odpovědět na dopis, který svou náplní přímo vybízí k odpovědi.

Je slušné vyslechnou toho, kdo se mnou hovoří, a je slušné neskákat mu do řeči.

Je slušné v případě mého nesouhlasu s tím co slyším, dát  dotyčnému co nepřijatelnější formou svůj nesouhlas. Mlčení by bylo ode mě pokrytectvím.

Je slušné nepovyšovat se na ostatní, i kdybych byl mistr světa. Jistě jsou takoví, co dokázali v životě více než já.

Je slušné pochválit, kde je to jen možné.

Kritizovat umí každý, není sympatický jev, pokud někdo soustavně ohrnuje nos nad vším a nade všemi. Nesvědčí to o jeho dobrém charakteru.

Pokud  něco dostanu, je slušné a nezbytné v nějaké jiné formě se dárci odvděčit

Pokud mně někdo vyšel vstříc, je slušné  se mu revanšovat, poděkování nemusím stačit.

A tak bych mohl pokračovat dál a dál.

Uznáte, že významové postavení člověka a truhla plná peněz pro optimální vztahy mezi lidmi nestačí.

Dříve nebo později materiální statky pominou a z vrcholu pyramidy se sestoupí.

Chodí mezi námi mnoho slušných lidí. Možná to ani netušíme. Že nejsou příliš vidět je možná dáno tím, že  jsou slušní a zbytečně na sebe nepoukazují..

Jak prosté, viďte?

Jaromír Slavíček