Shánění fotoaparátu

Koupě fotoaparátu

Když doslouží starý, je potřebné přemýšlet o koupi nového.

Jedná se většinou o větší investici, a tak je třeba u tohoto druhu zboží sladit své představy s nabídkou.

A tak se obcházejí obchody a prohlíží příslušné exponáty.

Amatérovi ale příliš jejich vzhled neříká, samozřejmě kromě ceny. Chtělo by to mít po ruce odborníka, ale kde ho vzít?

A tak se člověk obrací o radu k Internetu.

Na jeho stránkách je foťáků tolik, že oči přecházejí.

Začteme-li se do jejich parametrů, je jich často na několik stránek.

Čert aby se v těch údajích vyznal.

Zaměřují se na rozlišení, zoom, světelnost, ale také na zdroje energie. Tedy buď baterie nebo akumulátory.

Rozlišení v Mpx je důležité, ale prý zdaleka ne tolik, jak by si mnohý z nás představoval.

Tu moudrost mám od jednoho známého.

A konec konců, někdy může být velké rozlišení i na škodu, třeba tehdy, když fotíme obličej někoho, nebo nedej Bože, svůj!

A co si tak pročíst si recenze na fotoaparáty?

Pokud jsou recenzenty přehledně uvedeny jejich klady a zápory, mělo by mně být už více jasno.

Ve velké většině případů byly posuzované značky chváleny, takže u některých jsem si už mnul ruce a zvažoval odchod do příslušného obchodu.

A jako naschvál se téměř u všech našel mezi chválícími recenzenty jeden, který předcházející klady fotoaparátů totálně popíral

Navíc se ještě prohlašoval za profesionála.

„Foťáku chybí to a to. Lituji, že jsem si ho koupil. Kdybych si připlatil nějakou tu stovku, mohl jsem mít daleko lepší.

Koupi nedoporučuji!“ konstatoval.

A tím pádem jsem byl opět s výběrem fotoaparátu na začátku.

Postupně jsem přece jenom docházel k určitému rozhodnutí.

Nákup dál odkládat nebudu.

Vešel jsem do jedné z uherskobrodských elektroprodejen a začal se ochomítat kolem jedné vitríny s několika vystavenými exponáty.

Spolu se mnou u ní stály dvě ženy mladistvého věku.

Příliš jsem jim nevěnoval pozornost. Ostatně proč také, přišel jsem přece okouknout fotoaparáty a ne je!

Když tu náhle jedna z nich obrácena zády k vitríně, bleskově s rukou vzadu vyňala škvírou vitríny fotoaparát a vsunula si ho kapsy.

Úplně jsme zkoprněl, nelžu.

Byl jsem aktuálním svědkem trestného činu.

To se přece musí oznámit!

Vzápětí jsem ale uslyšel.

„Tak takhle to dělají!“

Podíval jsem se do obličejů obou žen.

Omluvně se usmívaly.

„No, my jenom zkoušíme, jak si zloději počínají při krádeži“.

Teprve v tu chvíli jsme si všiml, že ženy jsou oblečeny v pracovních pláštích.

Zalapal jsem po dechu a následně rádoby vtipně poznamenal.

„Tak konečně vím, jak se přichází k hotovému“.

„To není k napodobování, pane,“  káravě zaznělo z úst jedné ze žen.

„Vypadám snad na zloděje?“ kontroval jsem.

„Raději mně poraďte, který foťák ze zde vystavených je perfektní a přitom cenově přijatelný!“ otočil jsem hovor.

„Tento, právě ten, na který se díváte, je v akci,“ ukázala jedna z prodavaček na hezký kousek.

„Což o to, vypadá pěkně, ale stejně si ho doma na Internetu napřed prověřím.

Nezlobte se!“

Scházel jsem ze schodiště s myšlenkou brzkého návratu.

Musím si s koupí pospíšit, přece probíhají povánoční slevy.

Doma otevírám Internet.

Čtu: „posiluje dolar, klesá koruna, a tím pádem ceny elektroniky půjdou co nevidět nahoru“.

„Můj ty Bože!“

Tak zítra nebo nikdy!

Půjdu si koupit Canon!

Jaromír Slavíček

20.02. 2021 09:25:39
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 96126
Týden: 362
Dnes: 17
  přihlásit poslední změna: 19.01. 2015 15:57:52