Ekologická olympiáda ve Valašských Kloboukách
Musel jsem ji navštívit pro její neopakovatelnou atmosféru. Ještě za tmy jsem proto zamířil na uherskobrodské nádraží, kde bylo na tuto časnou dobu neobyčejně živo. Mnozí tam přítomní mířili do zaměstnání, studenti nejspíše na nultou hodinu do škol. Já se vydal vlakem do Divnice, následně autobusem do Valašských Klobouk. Poněkud opožděně, protože už předcházející den, tedy ve čtvrtek, studenti gymnázia analyzovali vzorky dat, zodpovídali ekologické pojmy a večer se obecenstvu představili dovedně utvářenými scénkami ekologického zaměření.
Dostavil jsem se právě včas, neboť úderem osmé páteční hodiny se vydal autobus s devíti studentskými tříčlennými kolektivy, jejich pedagogickým doprovodem, ba i porotci do chráněné přírodní rezervace nad městem. Ústředním tématem letošní olympiády totiž byly solitéry, tedy stromy zvlášť pozoruhodných vlastností. Exkurzi jsme započali v prostoru známé rozhledny Královec, od ní jsme pak postupně krok za krokem sestupovali do přírodní rezervace Dobšená.
A právě v ní se už na první pohled snoubilo a snoubí všechno to, co činí naší přírodu krásnou a svým rázem neopakovatelnou. Naši výpravu vedl pan Mirek Janík, jehož přítomnost byla zárukou nejenom nabytí patřičných vědomostí, ale i originálního přístupu k přírodě jako takové. Ten se totiž na místě samotném nespokojil pouze s výkladem historie přírodní rezervace, ale poutavou formou neustále poukazoval na tolik a tolik důležité sepětí přírodních prvků a lidského elementu.
Z jeho slov přímo vyzařovala láska k valašské krajině, takže nejenom studenti, ale i my, dospěláci, jsme naslouchali jeho úvahám s neobyčejným zájmem a plným soustředěním. Studenti pak dostali za úkol pomocí kolíků a pletiva zabezpečit mladé stromky před případným okusem zvěří. V závěru našeho pobytu pan Janík zařadil do programu i originální pohybové prvky, při kterých názornou formou dokumentoval jednotu hmoty a energie, tedy stav, který prostupuje celým našim vesmírem.
Sepětím pohybových kreací, střídaných s chvilkami naprostého ticha, šlo o více jak působivé představení v lůně naší překrásné přírody. Po návratu do města nám bylo dopřáno stát se svědky zajímavé ukázky formování korun stromu zkušeným arboristou. Mohli jsme jen obdivovat jeho neobyčejnou pohybovou zručnost, kterou se prostřednictvím lan a skob dostával do koruny statné lípy. V ní pak dokázal jasnou a přehlednou formou nás, zdola nahlížejícím, slovy i úkony zasvětit do principů své práce, tedy ochrany dřevin a jejich vzhledového utváření. Po skončení této excelentní ukázky lidské dovednosti propojené s ochranou přírody pak studenti byli seznámeni s hlavním úkolem olympiády, s jeho praktickou složkou
. Měli navrhnout a posléze do map intravilánu města vložit návrh optimálního zastoupení dřevin i prvků kulturního rázu. Šlo o plochy dosud málo využívané. Neměli to vůbec v jednoduché, neboť při svém konání museli respektovat přirozený ráz krajiny, daný skladbou původních dřevin. K dovršení všeho byla jejich činnost střídána s „poznávačkou“ dvaceti druhů rostlin a živočichů, ba i řezáním kmínků dřeva na předem určené rozměry, aniž mohli využít jakékoliv míry. Ani pedagogové v těch chvílích nezaháleli, neboť bylo pověřeni na kouzelné roubence Kosence výrobou stromečků štěstí z měděných drátků a drobných korálků.
Kam se jenom lidské oko podívalo, tam bylo ukázkově živo. To nejdůležitější se však mělo odehrávat až po večeři v jídelně školy. Studenti se měli pokusit obhájit výsledky svého odpoledního konání. Každé tříčlenné družstvo předstupovalo před porotu, mimochodem též tvořenou mladými lidmi, se záměrem její členy přesvědčit o způsobu řešení dané problematiky.
A svěřeného úkolu se tříčlenné kolektivy zhostily, jak jinak, jen na výbornou. Nebojácně jejich mluvčí sdíleli porotcům své argumenty, nebáli se diskutovat, hájili svou pravdu s pozoruhodným elánem i umem. Porota tak měla až do pozdních nočních hodin co činit, aby přemíru všech vyslechnutých údajů zpracovala a stanovila tím pořadí kolektivů. Učitelé v tu večerní dobu sledovali neobyčejně šikovné ruce místního řezbáře při vytváření holubiček ze smrkového dřeva.
Ráno následujícího dne pak došlo na očekávané vyhlášení výsledků, rozdílení diplomů a drobných věcných darů. Vítězem ekologické olympiády se stala trojice studentů ze Vsetína, na druhém místě se umístili studenti ze Slavičína, no a třetí pak skončili právě Broďané. Celé tři dny panovala na gymnáziu a na Kosence atmosféra vzájemného porozumění, čehož dokladem byly upřímné úsměvy, kam se jenom oko podívalo. Dík za veškeré to dění patří již tradičně obětavým organizátorům soutěže z ČSOP Valašské Klobouky, Vysokého Pole, místního gymnázia a dalších zúčastněných složek. Důležitější než veškeré soutěžní úsilí a celkové dění bylo poznání, že mládí z našich škol je alespoň ve výběru připraveno převzít odpovědnost za stav a ochranu našeho životního prostředí.
A to je to, na co bychom měli být všichni oprávněně hrdí.