Rozhledničky v kraji Komenského
O rozhlednách toho bylo řečeno v minulosti už mnoho.
Jsou jedinečnými, do krajiny výhledovými místy na mnoha místech v naší republice, náš slovácký kraj nevyjímaje.
Pohledy shora na naši Zemi jsou vždy něčím jedinečným, něčím co závidíme letcům a vůbec všem těm, kterým je umožněno alespoň dočasně se vznášet v tom nekonečném vzdušném oceánu.
Kdo by si z nás nepřál být plachtícím ptákem, aby mohl ve svém letu pozorovat pod sebou tu přepestrou mozaiku naší krajiny, to pravidelné střídání lesů, remízků, lučin, ale i stříbřitých stužek větších či menších vodních toků.
A právě proto jsou rozhledny v oblibě nejenom u nás, ale všude ve světě, a jsou při cestách krajinou stále více lidmi vyhledávány
Nedávno byl v televizi uváděn oblíbený pořad „Rozhlédni se člověče!"pod patronací známého herce Luďka Munzara, o rozhlednách v naší zemi.
Člověku bylo ale při uvádění tohoto, jinak velmi poutavého, seriálu přece jenom trošku líto, že Morava, zejména pak její východní část, v minulosti dlouho pozůstávala ve výstavbě těchto objektů stranou zájmu.
V posledních letech se situace v tomto směru přece jenom lepší.
Je jistě jen málo těch, co někdy nenavštívili kamennou rozhlednu Brdo, zasněně vzhlížející nejenom k nám na Slovácko, ale i na úrodnou Hanou, a v západním směru dokonce až k Drahanské vrchovině.
Nelze rovněž na obzoru Bílých Karpat při pozorném pohledu nepostřehnout rozhlednu na Velkém Lopeníku, ze které je možné dohlédnout za vhodných klimatických podmínkách snad do poloviny Slovenska, ale i Moravy, a u které si nejednou podávají ruce přátelé z obou republik.
Kuriózní však je , že nejvyšší vrchol Bílých Karpat, majestátná Velká Javořina, rozhlednu v současné době nemá, takže jí dominuje pouze silueta televizní věže.
Útěchou snad nám může alespoň být, že pohled ze samotného jejího vrcholu do všech světových stran je sám o sobě úchvatný.
Kovová konstrukce rozhledny nad Lhotkou zase stojí neprávem tak trochu stranou pozornosti veřejnosti a je to nesporně škoda. I ona totiž dokáže ve své úctyhodné výšce nabídnou svým návštěvníkům zajímavé náhledy do údolí Olšavy a jí blízkých vrchů.
V nejnovější době navíc vznikly na Brodsku drobné konstrukce rozhleden, které by se mohly nazývat spíše než rozhlednami rozhledničkami,
Člověk po příchodu k těmto stavbám musí obdivovat promyšlenou konstrukci těchto ze dřeva vytvářených výtvorů.
Jejich trámoví je umně poskládáno, takže tyto objekty svými tvary i nevtíravou hnědí budí dojem malých architektonických děl.
Zdaleka ne každý návštěvník našeho kraje je ale objeví a posléze navštíví. Dokonce i mnohý tamní domorodec o jejich existenci často neví!
Ono také dostat se k nim není vždy tak snadné. Stojí totiž bokem větších komunikací a svou nevelkou výškou 13 metrů netvoří dominantu svému okolí.
Kdo však přece jenom nelituje a pěšky nebo na kole k nim dospěje, rozhodně nelituje. Nenáročným výstupem na nejhořejší jejich výhledové plošinky se mu otevírá krásný pohled do našich luhů a hájů.
Když vezmeme jejich polohu o východu, tak už malý kousek nad Bojkovicemi stojí jedna taková rozhlednička. Vede k ní poněkud se lomící polní cesta, kterou místní chodí i ke známé studánce Obhloběnce.
Z vrcholové plošinky této rozhledny je pěkný výhled na Mikulčin vrch i na historii proslulý, do kraje bělostí svítící zámek Nový Světlov.
Z rozhledny Nad Vojansků u Bystřice pod Lopeníkem se zase člověk může pokochat výhledem na Studený vrch a okolí rybáři yhledávané Ordějovské vodní nádrže.
Rozhledna nad Březovou U Křížku nabídne návštěvníku impozantní výhled na Velký Lopeník a pod ním ležící Březovskou dolinu, z rozhledny nad Korytnou může náš zrak přehlédnout snad celé Uherskobrodsko a hlavně obdivovat Velkou Javořinu, kterou má pohledem doslova jakoby na dosah ruky.
Samotný Uherský Brod je pak jako na dlani vidět z blízké rozhledny mezi Královem a Bánovem.
Nelze však zapomenout ani na podobnou u Vlčnova s celkovým výhledem na Bílé Karpaty.
Dokonce i Nivnice se může na svém okraji pochlubit malou rozhlednou U Trojice. Bohužel u některých z těchto objektů lze pociťovat i určité rozpaky.
Pomiňme pomluvu, že vzhledem k jejich malé výšce, se prý nejedná ani tak o rozhledny, jako spíše o poněkud větší posedy!
Člověk si spíše klade otázku, proč některé z uvedených rozhleden byly stavěny v tak nízkých nadmořských výškách, nepříliš vhodných pro co největší vizuální záběr krajiny.
Z vrcholu kopců by byl přece výhled prostorově rozsáhlejší, pro oko pozorovatele ještě podmanivější!
Omluvou této skutečnosti snad může být horší dostupnost těchto lokalit, možná i katastrální nesrovnalosti. Člověk si v této souvislosti klade otázku, proč třeba nestojí rozhledna na Černé hoře anebo nad Maršovem u Uherského Brodu?
Plánuje se sice údajně rozhledna na Pepčíně, místě bývalého zámečku Kouniců, ale podle dostupných informací nejsou pro její výstavbu dosud shromážděny potřebné finanční prostředky.
Zajímavými místa pro další rozhledny by mohly být některé kóty blízkých, Bílým Karpatům protilehlých Vizovických vrchů.
Jak už bylo uvedeno, na tyto stavby je třeba jistě nemalých finančních prostředků, a navíc nelze vše vybudovat jednorázově.
Věřme tedy, že časem se podmínky pro další výstavbu rozhleden zlepší a tyto budou i nadále lákavými cíly našich turistických cest.
Jaromír Slavíček