Přemíra informací

Hektická doba, jen co je pravda.

Informace se na člověka snášejí ze všech stran. Ať už člověk otevře rozhlas, televizi nebo počítač. Vyznat se v té změti zpráv není vůbec jednoduché. Přírodní katastrofy bývaly vždy, ale v současné době je jich tak nějak víc. Záplavy v Austrálii, probuzená sopka na Šalamounových ostrovech, lámající se šelfový ledovec v Antarktidě a řada dalších.

Málem bych zapomněl na sucho v naší zemi. Pro změnu zase avizované ranní mrazíky, a přitom už „probuzené“ meruňky začínají kvést. A co politika? No, darmo mluvit. Jedna jobovka stíhá druhou. A tak není divu, že se politika promítá i do cen zboží včetně potravin. Otázka z filmu Pekařův císař z úst mocipána: „A rohlíčky, pane komoří, jsou dnes jistě obzvláště vypečené?“ „Ano milosti, jsou tak dobře vypečené, že by mohly stát spolu s chlebem časem až dvojnásobek,“ odpověděl s úklonou komoří.

A co plyn? Nedej Bože, aby k tomu všemu ještě ustal jeho tok. Elektřina by v takovém případě snad ještě zůstala, jihočeský Temelín by se o to jistě postaral, našim zásuvkám by navíc „helfly“ i Dukovany. V nejhorším se uvedou do provozu kamna na dřevo, alespoň se konečně vyčistí lesy od padlých, kůrovcem napadených stromů. Naštěstí zima už pomalu končí, nebo se mýlím?

Všechno to výše uvedené lidské duši na pohodě nepřidává. Člověk začíná závidět dřívějšímu klidu, alespoň relativnímu, třeba na slováckých vesnicích. „Maňo, už ti začaly slépky klást vajca?“ „Ně eště né, potvory líné. A chleba dneskáj dovezli Franckovi do prodejny dost tvrdý, já už těma svýma zubama naňho nemám. Zaséj abych ho máčala ve vodě. Moj „starý“ sa vybral do lesa na klacky, aspoň na chvíĺu mám od něho pokoj.“ Takže taková konverzace z počátku dne doprovázená „specifickou“ vůní venkova a kdákáním slepic bývala svým způsobem kouzelná.

A dnes? Súsede, sakra, podívej, co držím v ruce, zase si nesu z poštovní schránky složenku a nevěřím svým očím, jaká jsou na ní čísla. Copak na rozdíl od jiných kradu? A slevy v dopravě jsou pro nás, seniory, také menší, cena benzinu atakuje padesátku, takže asi budu muset chodit s plnými taškami víc pěšky. Mám toho zapotřebí se pořád nervovat? A covid přitom pořád straší, s uprchlíky to také není a nebude jednoduché, je jich nějak moc.

A právě teď se dočítám, že jeden učeň mačetou zabil učitele v jedné pražské škole. Bože můj! V jaké době jsme se to ocitli?

Co říct, holt, svět se v peklo obrací.

16.11. 2022 08:58:01
24.10. 2022 09:28:28
Návštěvy
Celkem: 131632
Týden: 353
Dnes: 66
  přihlásit poslední změna: 02.04. 2022 19:46:08