Počasí jako hobby

Meteorologická pozorování

Být amatérským meteorologem není jenom  tak. Člověk by měl mít kromě pozorovacího talentu k dispozici i určité přístrojový vybavení.

Nemusí ho mít přímo v meteorologické budce, i když toto je výhodou.

Do základního příslušenství patří pochopitelně teploměr, ať už starší rtuťový, anebo lihový.

Je třeba si však uvědomit, že takový teploměr musí být umístěn na severní straně nemovitosti, a to ve výši 2 metrů. Jinak je naměřená hodnoty nevěrohodná..

K dispozici jsou i digitální teploměry, ty ovšem, podobně jako lékařské, nemusí vždy ukazovat skutečnou teplotu.

Kdo by si chtěl vypočítat průměrnou denní teplotu, musel by zjišťovat číselný údaj v 7,14 a 21 hodin , přičemž poslední hodnotu by měl započítat dvakrát před následujícím dělením čtyřmi.

Na škodu není ani vlhkoměr. Dříve jsem  běžně používal jednoduchý přístroj s vloženým s lidským vlasem, jehož délka se mění právě v závislosti na vlhkosti okolního prostředí, kterážto změna se pak přenáší na číselnou stupnici.

Velmi důležitý je tlakoměr, přičemž není až tak důležité jakou hodnotu ukazuje, významnější je tendence změn tlaku.

Takový aneroid, když na jeho schránečku jemně poťukáme prstem k eliminaci tření, je možná tím nejlepším pro nás řešením.

Že je tendence pohybu ručičky tlakoměru směrem k vyššímu tlaku ukazatelem vylepšování počasí, nemusí snad nějak zdůrazňovat.

Srážkoměry, přístroje na měření slunečního svitu, anemometry, které registrují směr a sílu větru, ty můžeme už přenechat profesionálům

Meteorolog amatér by se též měl vyznat v oblačnosti, tedy jednotlivých typech oblaků, protože právě ty nám mohou do značné míry napovědět, jakým směrem se bude povětrnost ubírat  .

Takže ty cirry, straty, cumuly, ty všechny je nutné nastudovat, ale podle atlasu oblaků to není až tak obtížné.

M-li se zhoršovat počasí, pak na obloze nejdříve spatříme právě ty vláskovité řasy, kterým se také říká cirry, po nich přicházejí níže položené vrstevnaté slohy, neboli straty, no a na konec v létě třeba cumulonimby, tedy bouřková mračna s očekávanými srážkami.

No a když ke všemu výše uvedenému připočteme i sledování družicových a radarových snímků, případně si poslechneme hlášení „rosniček," pak už budeme blízko svému cíli, kdy odhadneme, nakolik se dočkáme sluníčka či deště.

Jaromír Slavíček

13.10. 2018 09:48:10
29.12. 2017 11:39:42
TOPlist
  přihlásit poslední změna: 07.08. 2013 08:01:42