Počasí

Počasí očima našich předků

Pranostiky, které jak známo, jsou slovním vyjádřením historických zkušeností našich předků s počasím. Pochopitelně ne všechny z nich v dnešní době korelují se skutečnými klimatickými poznatky, ale i tak jsou pěkným vyjádřením vztahu mezi životem lidí a přírodou.

Některé z pranostik jsou mezi veřejností poměrně dobře známy. Poněkud opomíjeny jsou ale přírodní úkazy, které více než s klimatem souvisí s aktuálním počasím.

Některé z nich se váží na chování živočichů v souvislosti s povětrností, jiné mají spíše fyzikální podstatu. Mají svá odborná vysvětlení, která ovšem našim předkům v plné míře známa v tehdejší době nebyla.

Tak tedy konkrétně některé jejich tehdejší postřehy:

Tvrdili, že při blížícím se ochlazení a zhoršení počasí dráty telefonního vedení hučí, hvězdy se při očekávání zhoršeného počasí neobyčejně třpytí, kolem měsíce nebo slunce vznikají barevná okruží - halové jevy a na kamenech se vyráží vlhkost, je dobře slyšet i vidět na velkou vzdálenost, pachy jsou pocitově výraznější, pokud se „paří" lesy lze očekávat i nadále deštivo

A naopak na zlepšení počasí se usuzovalo při následujících jevech, v noci je tepleji v lese jak na poli, kouř stoupá kolmo do výše, což je známý projev anticyklony, při výstupu do vyšších poloh je tepleji atd.

Vyplatilo se i pozorování chování živočichů: mělo být pěkně, když: skřivani a vlaštovky vysoko létají, hmyz po západu slunce neobtěžuje člověka, je patrna intenzivní činnost pavouků, žába je na povrchu těla vlhká, večer létají netopýři a je slyšet cvrkot cvrčků, motýli sedají na květy s rozevřenými křídly, rosnička vylézá na křovinách výše atd.

Naopak pak ke zhoršení počasí dochází, když zvířata bývají neklidná, koně ržou, kočky si myjí čenich a uši, krtci dělají větší krtičince, dobytek lačně žere trávu, vrány a kavky létají pohromadě, drůbež se popelí, husy a kachny se koupají a silně ve vodě kejhají, holubi neodlétají od holubníků , mravenci utíkají do mraveniště, kozy a ovce obracejí hlavu ve směru větru atd.

Samozřejmě odborníci se dnes řídí při předpovědích počasí směrem a rychlostí větru, tvarem a polohou oblak, dohledností, změnami tlaku a teplot, družicovými snímky apod.

Ale uznejte! Nebylo pozorování naší přírody našimi předky kouzelné a v mnohém poučné i pro současnost. Dáte  mně zajisté za pravdu. Jednoznačně bylo!!

Jako raritu dávám na závěr k dobru zajímavý pokus. Dáme-li do horké kávy cukr a mícháme-li jí, vystupují bubliny na povrch kávy, tvoří-li tyto pěnu a zůstávají-li ve středu koflíku, pak prý najisto můžeme očekávat pěkné počasí.

Zůstanou-li mezi okrajem a středem koflíku, bude počasí proměnlivé, usadí-li se pěna  okolo kraje nádoby, prý přijdou veliké lijáky, teče-li, aniž by se rozdělila, k jednomu místu na okraji koflíku, bude pouze mírný déšť. Tak nevím, ještě jsem to nezkoušel...Tady fyzikální podstatu netuším...

Suma sumarum: Jsme dnes vědeckými poznatky oproti minulosti o mnoho dále, ale poněkud jsme se přírodě něčím vzdálili, co myslíte?

Jaromír Slavíček