Orchideje

Bělokarpatské orchideje

Každý květ je krásný svým způsobem.

A nezáleží ani tak na jeho barvě a už vůbec ne na velikosti. Přesto květy orchidejí patří k těm nejobdivovanějším.

Jsou pozoruhodné svou tvářností, zejména originalitou svého vzhledu. Orchideje z Amazonie či jihovýchodní Asie oslní svou krásou nejednu ženu, ale samozřejmě i nemalou část mužské populace.

Mnozí vědí, že i my máme v naší vlasti tyto pozoruhodné výtvory přírody. Pravda, nejsou nikterak velké, spíše drobnější, ale to jim na kráse a jedinečnosti rozhodně neubírá.

A buďme hrdi na to, že tyto rostliny jsou v rámci naší republiky nejvíce rozšířené právě v našich Bílých Karpatech.

Už kvůli nim se na jaře do těchto malebných hor sjíždějí zasvěcení milovníci přírody, aby se pokochali touto nevídanou a pohádkovou krásou.

Ano, jsou to naše známé i méně známé vstavače, nachový, vojenský, mužský, osmahlý, pětiprstky a řada dalších zástupců vstavačovitých, které svými nachově červenými, narůžovělými či bílými květy obdařují svou jedinečnou krásou stráně nad Slavkovem, Korytnou,Vyškovcem.a mnohými dalšími podhorskými obcemi.

Jsou však našim zrakem k zastižení jen při pozorném a opatrném procházení rozsáhlými lučními a lesostepními porosty.

Je docela pochopitelné, že odborníci, tedy v tomto případě botanikové a ochranáři přírody,  nejsou příliš ochotni dávat veřejnosti příliš najevo, kde a kdy kvetou tyto skvosty přírody.

Mají totiž oprávněnou obavu, aby nevhodným lidským počínáním nebylo těmto úžasným rostlinným drahokamům ublíženo.

Čím nás vlastně tyto jinak nepříliš rozšířené rostlinné druhy upoutávají?

Velikostí?

To rozhodně ne, alespoň ty naše.Exotické exempláře jsou podstatně větší, neboť rostou v místech svého výskytu ve zcela odlišných klimatických i půdních podmínkách.

Tak tedy barvami?

Ani těmi ne, neboť i ostatní květena disponuje ve svém vzhledu širokou škálou barev.

Takže čím?

Zcela určitě bizarním utvářením svých květů. Jejich okvětní lístky dávají vznik u některých druhů orchidejí půvabným přilbovitým útvarům, jiné lístky okvětí jsou zase přetvářeny v podivuhodný květní útvar, zvaný pysk.

A ten opět není tvarově jeden jako druhý, navíc bývá nejednou zvýrazněn pestrobarevnými skvrnkami.

Buďme rádi, že přírodní rezervace a památky Bílých Karpat jsou kvůli jejich ochraně spíše méně známé širší veřejnosti, a tudíž většinou dostupné pouze exkurzím odborníků.

Veřejnost tedy není v příliš velkém rozsahu příliš informována o tom, jaké vzácnosti naše příroda tají.

Vzpomínám si, jak nás kdysi odbornice na tuto květenu vedla, coby zájemce, na místo výskytu orchidejí spíš složitou oklikou, jenom abychom je nemohli svévolně sami v budoucnu nalézt.

Pokud  se však přece jenom, nejlépe s průvodcem, do uváděných míst dostaneme, tak na těchto lokalitách člověk neví, co má dříve obdivovat...

Oslní ho nejprve střevíčník-pantoflíček s vakovitě tvarovaným nadmutým pyskem, různě barevně utvářené druhy vstavačů, anebo bělavé květy s dlouhou ostrou ostruhou, jaké má například vemeník.

Kdo ví?

Ke střevičníku pantoflíčku se váže pověst z doby římské, že Venuše, bohyně krásy a lásky, byla na lovu se svým milencem Adonisem. Přepadla je bouře a donutila prchnout do úkrytu.

Bohyně si nevšimla, že ztratila střevíček. Když bouře pominula, spatřil Venušin střevíček smrtelník a sahal po něm. V tu chvíli se střevíček náhle změnil v okouzlující květinu s pyskem ve tvaru střevíčku...

Mezi samotnými vstavači je krásy nespočítaně, můžeme mezi nimi namátkou třeba obdivovat vstavač kukačku s řídkým klasem květů, vstavač nachový s obdobně zbarvenou přilbou, anebo zase v jiném biotopu vstavač plamatý s pozoruhodně skvrnitými listy.

Ale nejenom vstavače proslavují ve světě bělokarpatské louky.

Rostlinných klenotů je zde daleko více, jen na slovo vzatí odborníci vědí svoje.

Může to být  tořič včelonosný s květem připomínajícím obrázek hmyzí samičky, anebo květní smaragd v barvě slunce, všivec statný, který dosahuje v Bílých Karpatech nejzápadnějšího místa svého rozšíření ve střední Evropě a kolem kterého by snad člověk měl chodit s posvátnou úctou.

Aby se jejich počet udržoval v přiměřené míře, musí se  místa jejich výskytu optimálně ošetřovat.

Brzy z jara se orchidejové louky nechají spásat ovcemi určitého plemena, pak se naše orchideje ponechají svému růstu a následnému  rozkvětu.

Po jejich odkvetení se louky kosí, aby luční traviny neodebíraly živiny právě výše uvedeným orchidejím.

Takže vcházejme do Bílých Karpat jako do chrámu vědění a krásy, ale především s pokorou, neboť jen tak můžeme veškerou tuto nádheru uchovat i pro generace budoucí!

Jaromír Slavíček

Vstavač