Dvanácté zasedání zastupitelstva v Uherském Brodě
Bylo situováno do pondělního časného odpoledne. Již při přicházení k uherskobrodskému Domu kultury jsem byl vítán úsměvy několika žen, což mě docela potěšilo. Usedl jsem ve velkém sálu na své místo, mám ho již zamluvené z dřívějška. Můj úvodní pohled do široširých prostor již tradičně patřil do řad ten den dvaceti pěti přítomných zastupitelů a managementu města.
Nejvhodněji mezi nimi byl oblečen pan místostarosta Mgr. David Surý, jinak sak s kravatami mezi zasedajícími příliš k napočítání nebylo. Řeklo by se, maličkost, ale právě z nich se skládají velké věci, citáty netřeba uvádět. Oblečení žen se mně líbilo, bylo vkusné, barevně optimálně laděné, ale dále je rozvádět nechci, byla by to ode mě chůze po tenkém ledě.
V jednu chvíli se ze zorného pole mého zraku vytratil pan starosta Ing. Patrik Kunčar. Vzápětí se ukázalo, že šel zatahovat z nitra pódia divadelní oponu. Při návratu z něho svižně seskočil ke své židli. Mnoho takových, podobně tělesně schopných, by se mezi radními a zastupiteli určitě nenašlo!
Následně nám jím bylo sděleno, že ze zasedání se omlouvá pan krajský zastupitel Ing. Ladislav Kryštof. Uvedená skutečnost mě hodně rozladila. Mám rád rušnou diskuzi v on-line a ne ze záznamu, temperament pana krajského zastupitele bývá pro atmosféru každého takového zasedání zhusta přínosem. Pak už se rozjel obvyklý ceremoniál.
Pan starosta ve své úvodní řeči nastínil výsledky předcházejících jednání Rady města, na pořad se pak plánovitě dostaly i zpovědi vedoucích odborů. Diskuze v těch chvílích však nebyly valné, ale i to ticho bylo vypovídající. Ústředním bodem dalšího programu, trvajícího téměř hodinu, se stalo znovuzavedení autobusové zastávky v ulici Na Chmelnici. Řešilo se, jestli je vzdálenost 250 metrů mezi autobusovými zastávkami v těch místech přijatelná pro chůzi starších a handicapovaných občanů či ne.
Do stále živější polemiky postupně vstupovali hlásící se hosté, konkrétně pak některé ženy z uvedené části města. Přimlouvaly se za prostorové zahuštění zastávek. Argumentovaly mimo jiné příspěvkem jedné z nich, že po rychlém hodinovém nákupu se s plnými nákupními taškami dá jen obtížně pohybovat v inkriminovaném terénu. Zamyslel jsem se v ten okamžik, pro mě je i desetiminutový nákup hlavně mentálně hodně náročný, natož hodinu trvající.
Tak nevím. Nechci však dělat arbitra popisovaného problému, nechám to na kompetentních orgánech, řešení se jistě, třeba i kompromisem nalezne. Pak už se ujal podle propozic řečnického vesla pan místostarosta Ing. P. Vrána.
Byli jsme jím „zaplaveni“ rozpočtovými opatřeními města, jejich rozvržením, vzniklými a nepochybně žádoucími úsporami. Nepopiratelně důležitá fakta však rozváděl až příliš detailně, tedy faktograficky náročně, což bylo pro mnohé z nás, ekonomicky méně vzdělané, obtížně stravitelné. Nebylo divu, že byl v tomto ohledu napomenut jedním z aktivnějších zastupitelů.
Stát se to ale na gymnáziu, kde pan místostarosta kdysi profesně působil jako matematik, stěžovatel by se se zlou potázal. Z nastupující letargie mě vyvedla v jednu chvíli až zmínka pana místostarosty o štěnicích.
S obavou jsem se podíval pod sedadlo přede mnou. Záhy se naštěstí vše vysvětlilo, šlo jen o přítomnost obtížného hmyzu v jakési brodské provozovně a nutných nákladech na jeho odstranění. Pan místostarosta si akorát nebyl jistý, jestli se jednalo o dezinfekci nebo deratizaci.
Asi by byla nejlepší dezinsekce. Budiž mu odpuštěno, nemusí také znát všechno! Pak se objevila na scéně problematika dotací a to opět z úst pana místostarosty Vrány. Jeho výklad našel zdatného protivníka v osobě paní Ing. Jarmily Válkové, která svými doplňujícími připomínkami projevila v projednávaných záležitostech nemalý rozhled a sociální cítění.
Šestnáctý bod programu se ale stal mou konečnou. Moje pozornost opadala, ono sedět dvě hodiny na stále stejných sedacích svalech bylo pro můj organismus příliš. Řešení majetkových poměrů našich spoluobčanů mě ostatně už tolik nezajímalo.
Zvedl jsem se ze sedadla, lítostivě pohlédl ve dveřích nazpět do sálu a odešel.
Snad příště přijdu.
Nevím.