Nemohu usnout

Nemohu usnout

 

Tak to je problém. Všude se píše, že člověk potřebuje 7-8 hodin spánku, pokud možno nepřerušovaného-

Ano, vím, někteří mají potřebu spánku menší.  O rodáku z Korsiky se tvrdilo, že mu stačí ke spánku jen hodiny čtyři.

Myslím, že toho po Waterlou nenaspal ani tolik, ale třeba to dospal na sv. Heleně, nevím.

Jedno je jisté, potřeba spánku je silně individuální.

Někdo potřebuje více, někdo méně.

No ale co dělat, když s postupem doby se jeho délka mění, většinou ve smyslu jeho krácení nebo přerušování.

Aha, to bude řeč  prostatě starších pánů.

Ne, ne , nyní ne!

Někdo vstává, sotva kohouti zakokrhají, někdo se převaluje celou noc, někdo by rád sáhl hned po sedativech, to by asi ale nebylo nejmoudřejší.

Co tak zprvu vyzkoušet lidové rady?

Prý je dobré před ulehnutím se napít teplého mléka. Člověk se už ale nedočte, jestli plno nebo polotučného. Asi to bude jedno. Neosvědčilo se v mém případě ostatně se ani jedno, ani druhé.

Další možnost, procházka, pokud možno bez původce. Hádky by navození spánku asi nepomohly.

Jiná rada zase říká, čtěte si! No jo, ale co? Některá literatura natolik zatíží mozek, že ten naschvál odmítne se zamlžit.

A co tak sledovat brazilské telenovely?.  Mužům by jejich sledování možná zabralo, ale ženy přece musí dospět k pointě toho kterého dílu. Tak zase nic.

Na nic nemyslet. No to snad ani nejde. Na něco se myslet musí.

A co tak vyzkoušet bylinky, kozlík, meduňku. Nejsou špatné, ale můj mozek je paličatý. Ne a ne se uvést do bezvědomí.

Zkouším počítat ovečky. Napočítal jsem jich už hodně, mohl bych se na kotárech založit i stádo, stát se bačou, ale snad nemusím dodávat, že zase nic.

Rozmýšlet program na příští den?  Tak to už vůbec ne, to bych neusnul do rána

Utěšuji se tím, že bych to mohl dospat po poledni. Ale to není to praví ořechové. Všude kolem domu pracovní ruch a já budu spát!

To dělají pokročilí senioři, já jsem teprve senior-dorostenec,takže nemám čas.

Poslancům, těm je hej. Ti spinkají každou chvíli, žáci ve škole rovněž, alespoň u některých učitelů.

Takž zbývá už jenom diazepam.

No ten zabírá, to je pravda, ale zase tak po probuzení zatemní mysl, že nemohu trefit na toaletu, a když už se mně to podaří, tak zase nevím, proč jsem tam  šel.

Není to tedy se spánkem tak jednoduché.

Závidím těm, co ulehnou, a než bych napočítal do deseti, tak spí spánkem spravedlivých.

Má to někdo v životě štěstí!

Jaromír Slavíček

 

Noční obloha

Vánice

 

 

 



22.01. 2018 07:35:45
29.12. 2017 11:39:42
TOPlist
  přihlásit poslední změna: 26.06. 2013 20:05:10