Naučná stezka

Naučná stezka -  Maršov

Odborná, ale i laická veřejnost dobře ví, že nedaleko od Uherského Brodu je oáza téměř nedotčené přírody, a bylo by škoda této skutečnosti nevyužít pro výchovně vzdělávací proces, zejména pak u naší mladé generace.

Samotná tato část Uherského Brodu  není příliš rozlehlá, je dobře přístupná osobními dopravními prostředky a je v ní umístěno hezké, nově vybudované environmentální centrum.

Na poměrně malém prostoru v bezprostředním okolí Maršova jsou k vidění zajímavé, odborníky oceňované, exempláře rostlin i živočichů a ve vlastní obci i ukázky toho, jak naši předkové na vesnici dříve hospodařili.

Kuriozitou této lokality je zde výskytem známý velký plošný sesuv, který v roce 1967 vedl k částečné devastaci obce.

V uvedeném roce se po předcházejících vydatných deštích sesunuly promáčené nadložní hlíny po kluzkém jílovitém podloží a poničily řadu stavení podél přilehlé komunikace.

Dodnes je zde v těchto místech patrný vlnovitě tvořený reliéf s"opilými" stromy, tedy kmeny, jež se naklonily při uvedeném procesu a po ustálení půdních pohybů začaly opět růst vertikálně. Původní sad v prostoru sesuvu je však neudržovaný, tvořený především zanedbanými jabloněmi, slivoněmi apod.

Nad Maršovem, na hřebeni, jsou místa s impozantním rozhledem do všech světových stran, což samo o sobě je dostatečnou odměnou přicházejícím či přijíždějícím návštěvníkům.

Na obvodu této rázovité městské části Uherského Brodu se nachází jednak zachovalá luční společenstva, jednak křovité porosty s pestrou skladbou rostlinného i živočišného světa.

Na patřičných biotopech jsou z rostlin k vidění jejich typické druhy, jako jsou například bukvice lékařská, hlaváč bledožlutý, tužebník obecný, lýkovec jedovatý, dále pak omany, pryšce, kakosty, bedrníky a řada jiných, samozřejmě s ohledem na příslušná roční období.

Pozoruhodný je zde rovněž výskyt několika letitých exemplářů jeřábu oskeruše.

Z motýlů zde byla zjištěna přítomnost například otakárka fenyklového, ohniváčka černočerného, batolce duhového, vřetenušky čičorečkové, z ptáků ťuhýka obecného, pěnice černohlavé, zvonohlíka zahradního, strakapouda velkého, žluvy hajní a opět mnoha dalších. V těchto místech lze narazit i na užovku hladkou či skokana štíhlého.

Nevýraznou stezkou se dá podél obecního potůčku vystoupat k ostrůvku „lužního" lesíka, následně pak trnkovými houštinami až ke známému křížku nad obcí, respektive lipám v jeho blízkosti. Původně byly tři, ale po mohutné vichřici zůstaly jen dva rozložité stromy, majestátně „vzhlížející" do okolního kraje.

U samotného křížku je snad nejkrásnější výhled do širokého okolí.

Tu je třeba tedy se zdržet asi nejdéle. Na západě je možné podle povětrnostních podmínek spatřit Chřiby s Buchlovem, Barborkou, Holým kopcem, na severovýchodě uzříme prakticky celou Komoneckou vrchovinu, a to až ke Klášťovu, východním směrem pak na obzoru výrazně vystupuje, z jurských vápenců tvořený, Vršatec, na jihovýchodě lze vidět zřetelné obrysy Lopenické hornatiny.

Je tedy nanejvýš vhodné, aby tato část civilizací málo postižené přírody byla příslušnými opatřeními chráněna a pokud možno v brzké době vybavena naučnou stezkou s příslušnými, tématicky zaměřenými orientačním tabulemi.

Lze jenom doufat, že naše  město poskytne k tomuto účelu vhodné finanční prostředky a umožní tak zachování této nevšední, přírodu respektující lokality.

Jaromír Slavíček