Markrabě v Uherském Brodu

Návštěva markraběte Karla v našem městě.

Městu královskému, Uherskému Brodu, se tuto neděli, 12. Junia, dostalo výjimečné pocty. Do jeho bran vjel markrabě moravský, Karel, se svou početnou družinou. Přivítaly ho s velkým očekáváním davy měšťanů, zástupci slovutných cechů, veškerý pak lid, který se pln zvědavosti sbíhal z okolních ulic k hlavnímu rynku, aby mohl spatřit převzácnou návštěvu.

Markraběte průvod byl už na první pohled nadmíru pestrý. V jeho čele kráčel herold, který ohlašoval panovníkův příchod. Za ním se našim zrakům zjevili praporečníci, nesoucí prapory se znaky Koruny české. Ozbrojený doprovod panovníka tvořili početní rytíři, které pak s odstupem následovali významní dvořané a šlechticové.

Ale to už se ze všech stran ozval jásot, neboť se v tu chvíli očím měšťanů otevřel pohled na přijíždějícího markraběte Karla. Byl, coby osoba velevýznamná, oděn v modré tunice, límec pláště zdobil hermelín z bílé zimní kožešiny hranostaje. Zlatou nití a červení protkána pokrývka jeho hlavy. V pase pak obdán prošívanou suknicí, na nohou v třmeny vloženy kožené boty s přezkou.

Kynul shromážděným davům svou pravicí, jemu odpovědí pak bylo spontánní lidu volání: „Ať žije náš markrabě, vivat!“ Slávy bylo plno, ženy svým dětem rukou ukazovaly na markraběte, muži se ukláněli, mnozí s pokorou i poklekli.

Všichni vítající pak svými kroky spěšně následovali průvod panovníka, aby se jim skvostný dojem udržoval v paměti co nejdéle. Ten se svou družinou zamířil k místu slavnostního přijetí, kde ho s velkou úctou přivítal rychtář města a jeho konšelé.

Panovník přijal z rukou osoby pověřené číši vína, o kterém se vyjádřil s velkým uznáním. Tím nešetřil ani ve svých následných připomenutích, ve kterých pochválil měšťany a ouřad za přičinlivost, za očividnou jejich snahu velebit město ku líbeznému vzhledu.

Avšak v jednu chvíli i varovný prst pozvedl, ne všechno bylo jeho zraku a informacím libé, neboť co budováním v dobrém úmyslu ve městě započato, s jeho zakončováním se někdy až předlouho otálelo.

Že dobrým správcem svého panství jest, ochoten ho chrániti před nepřáteli veškerou svou silou, to doložilo předvedené klání rytířů, ve kterém meč s mečem protějšku se s třeskotem dotýkal.

Poté se již panovník uvolil sdíleti zábavu měšťanů na jeho počest pořádanou. Zazněly tóny hudeb, otevřely se v šencích sudy s vínem a korbele piva, lahůdek bylo všude k nabízení do rukou přehršle.

Shodli jsme se, my měšťané města královského, že markrabě Karel jest panovníkem nanejvýše oblíbeným v naší zemi.

Budiž mu tedy moc a zdraví v budoucnu i nadále přány!