lékaři
s pokorou u nich trpící přijímají léčby pozvání,
v tajích přírody doby jejich nitra pokání,
péče lékařů a jejich sester umem nemocným svědčí,
jejich vstřícnost vůči nim bol těla i duši léčí.
prosby ku pomoci vstupují nocí v pacientovo snění,
věříc, že mnohé k lepšímu se přec jen změní,
léčivé doteky jsou jejich mocných tužeb vidinou,
tak jak jsou mořské vánky hladinám květinou.
nechť toužícím kouzla léčby se střádají,
spoutané pak v nitra jejich se vkládají,
lesk perel je sic náhrdelníkem velebným,
však návrat zdraví je darem šlechetným.
tam kde oči slzí, brzy snad opět v úsměvu,
proměna za proměnou děje se v pohledu údivu,
do srdce se vkládají hřejivá slova lékaře poslání,
to on nás vede pěšinkou tajů poznání.
u chorých zavírají se v času běhu bolu brány,
u nich léčba hojí nevlídného osudu rány,
jim opět vetknuta naděje do jejich tváří,
tak jak z jara do lučin slunce znovu zazáří.
zdraví je všech lidí štěstí rozkvětu náručí,
je nádherné klesnout v jeho rajskou zahradu područí,
mnohý z nás někdy lékařům svůj čas zasvětí,
nechť pobyty u nich stanou se vděčnou pamětí!