Jedy v parcích

I krásné parky mohou ublížit…

Kdo by nerad vcházel do našich parků a nekochal se zelení stromů, keřů a pestrostí květů bylin.

Parky jsou přece místy oddechu našeho těla a relaxace duše, podobně jako lesy.

Ne každý ale ví, že v parcích se nacházejí jedovaté rostliny, které mohou při neznalosti či pouhé nepozornosti ublížit našemu zdraví, ba dokonce ohrozit lidský život.

Ve velkém jsou ohroženy zejména děti, jejichž tradiční zvídavost může být  pro ně doslova osudová.

Do parků chodí v tyto krásné předletní týdny drobotina z mateřských škol, ale i žáci z vyšších ročníků lyceí.

Některé z nich vábí pestře zbarvené plody v domnění, že může jít o něco chuťově zajímavého, tak proč to nevyzkoušet.

Ale ouha!

Ve většině případů sice hořkost plodů zvědavce odradí od dalších pokusů, ale mohou být i takoví, co chtějí ve svých chuťových experimentech pokračovat, a to by pak  k neštěstí  nemuselo být daleko.

Nesmíme se nechat zmást skutečností,že se mnohými plody našich keřů i stromů živí ptáci, to není pro člověka směrodatné, lidský organismus reaguje jinak!

Takže namátkou uvádím některé jinak hezké zástupce naší vegetace, u kterých musíme být při kontaktu s nimi zvláště obezřetní.

V parcích běžně se vyskytující tisy jsou smrtelně jedovaté ve všech svých částech, snad s výjimkou červených míšků samičích rostlin. Již několik gramů tisového jehličí může vést ke smrti.

Obdobně značně toxické jsou jalovce - chvojky klášterské, cypřišky, ale i vzhledově oblíbené thuje.

U vyjmenovaných stačí často jen potřísnění jejich šťávou, aby došlo ke komplikovaným kožním zánětům, obtížně se hojícím.

Pohledem mohou dále děti zlákat lusky se semeny trnovníku akátu, způsobily by konsumentům přinejmenším značné žaludeční potíže, a to nehovořím o luscích na jaře nádherně žlutě kvetoucího štědřence odvislého, kde již několik požitých semen by najisto způsobilo smrt.

Je sice nepravděpodobné, že by se někdo zakousl do tvrdých semen jírovce - koňského kaštanu či nažek buku, i ty by po rozdrcení a polknutí způsobily nemalé zažívací potíže

Stejně tak červené bobule kaliny obecné nebo tmavomodré plody ptačího zobu jsou mírně jedovaté a je dobré se jim raději vyhnout. Obdobné varování platí i pro známé praskající bílé kuličkovité plody pámelníku poříčního.

Z bylin je třeba důrazně varovat před použitím oranžové šťávy z vlaštovičníku.

Ta se dříve v lidové medicíně doporučovala k leptání bradavic. Je však značně jedovatá, a pokud by se nedopatřením dostala do oka, nenávratně by poškodila oční rohovku.

Jedovatých rostlin kolem nás je samozřejmě daleko více, ne vždy se vyskytují jenom v parcích a lesích, často je najdeme i v našich zahradách, přičemž vždy si musíme být vědomi jejich nebezpečnosti – jde např.o lýkovce, čemeřice, sněženky, konvalinky, břečtany, brčály apod.

Takže je vidět, že krása naší přírody se ne vždy snoubí s nevinností, a proto člověk musí být i v tomto ohledu opatrný.

Aktivní uhlí při požití nežádoucích dřevin i bylin může být sice první pomocí, ale urychlená návštěva lékaře je zde naprostou nezbytností. Je též nutná prevence v podobě včasného varování před těmito nebezpečnými, bytˇ krásnými rostlinami.

Jaromír Slavíček

11.08. 2022 17:39:18
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 128470
Týden: 358
Dnes: 33
  přihlásit poslední změna: 30.05. 2012 15:02:04