Húlava

Tak první letošní húlavu máme za sebou.

Ale co je to vlastně húlava? No, jde o náhlé prudké zvýšení větru doprovázené krátkou, leč silnou sněhovou přeháňkou. Těsně před tímto úkazem se obloha zatahuje tmavě šedými oblaky a setmí se. Zvedne se bouřlivý vítr, často měnící směr. Důvodem je velký teplotní rozdíl mezi vzduchovými hmotami na přecházející studené frontě. V tomto případě mluvíme o tzv. frontální húlavě.

Tato definice byla po poledni na Uherskobrodsku svými projevy zcela naplněna. V poledne převládalo klidné slunečné počasí s teplotami kolem pěti stupňů nad nulou. Nic tak mimořádného pro toto roční období. Ale znalci povětří „zavětřili“ přicházející změnu.

V Čechách došlo totiž již dopoledne přechodem húlavy k řetězové dopravní nehodě. Na D 5 se srazilo několik desítek osobních i nákladních vozů. Jedním z faktorů této nehody, kromě nedodržování vzdálenosti mezi jedoucími vozidly, byla právě tato frontální porucha.

Bylo jen otázkou času, kdy „přikvačí“ k nám na Slovácko. A vskutku, kolem třinácté hodiny se začalo tmít na severozápadě. Moudří lidé měli v tu chvíli zbystřit pozornost, a zavčas se snažit ukrýt kde se dá. Kdo nedbal varování oblohy, záhy si užil své, neboť už zbývalo jenom pár minut k jevu, ve kterém sněhová vichřice převzala kontrolu nad přírodou.

Nárazy větru byly velmi silné, některé menší stromy se ohýbaly téměř k zemi, viditelnost se prudce snížila, teplota vzduchu poklesla během deseti minut na nulu. Kdo nemusel, nevycházel, A kdo to přece jenom zkusil, tak si „zkusil“. Skloněný do půl pasu, snažil se s kapucí přetaženou přes hlavu bojovat s přírodním živlem. Městský park se záhy oděl do bílého hávu.

Bylo za oknem co pozorovat. Ale jak ta nevlídná povětrnost znenáhla přišla, tak rychle odezněla. Obloha se začala postupně projasňovat, vysvitlo slunce. Byl to dost drsný zážitek. Dá se tedy vůbec něco kladného o húlavě říci?

A víte, že ano! Tyto pozoruhodné přírodní jevy totiž s velkým předstihem naznačují blížící se předjaří, i když sněhu i mrazů si jistě ještě dost užijeme.

Ale jaro je jaro, kdo by po něm netoužil, viďte?