Důležitý je pohyb

Důležitý je pohyb

O tomto výroku nemůže být vůbec pochyb.

Tělo se musí protahovat, procvičovat, je třeba udržovat kosterní i svalovou soustavu v neustálé aktivitě.

Snad nejjednodušší a nejpřirozenější pohyb je chůze. Odborníci doporučují kolem deseti tisíc kroků denně, ale kdo by je počítal.

Chodit je nesporně zdravé, ale když to auto tak láká...

Další možností pohybu jsou sporty. Ale který si vybrat?

Téměř všechny mají své klady a zápory.

Cyklistiku?

Fajn. Je příjemná, příliš tělo nezatěžující. Ale chtělo by to cyklostezky, nejlépe pak v lesním prostředí.

Že bolí po delší jízdě záda, no, to se dá přece vydržet.

Jenom kdyby po letech ježdění nebyla ta záda trvale vyboulená, to by bylo fakt nepříjemné.

A prý u pánů cyklistů trpí prostata.

Ale ta dělá problémy mužům i bez kol, tak co se vzrušovat.

Takže cyklistika ano!

A co volejbal?

Sport, při kterém se míč tak ladně vznáší nad sítí a udeřit do něj je na výsost lákavé.

Ale volejbalisté jsou „kolenáři". Téměř každý z nich má po letech zafačované koleno a sténá „au, au".

Košíková je ideální pro dlouhány. Ale přece jenom v dusných tělocvičnách ani ona není tím pravým ořechovým.

Achilovky při ní trpí až až, na to vezměte jed!

Tenis?

Bože, to je krásný, takzvaně bílý sport.

Honění se z místa na místo, radost, když mnou udeřený míč soupeř nedoběhne.

Hrom ale do těch tenisových loktů, a proč je jedna moje ruka silnější jak druhá?

Divné.

Ale na tenis nedám dopustit, hrál jsem ho celý život.

No a co plavání?

Rozrážení jedné vlny za druhou, sem tam šplouchne vlnka do očí, do nosu, ale to přece nevadí.

Prý mají plavci silnější vrstvu tuku na těle. To by snad tolik nevadilo, naopak je to vzhledově docela pěkné.

Je u nich ale signifikantně větší výskyt astmatu. Ale proč? Že by ta rozpuštěná desinfekce ve vodě?

Kdo ví.

Kopaná je mužů sport. Nohy při ní sílí, někdy připomínají antické sloupy, hra se přenáší z místa na místo, tribuny bouří potleskem.

Ale co ty přetržené kolenní vazy? Takových úrazů se snad každý fotbalista bojí.

No holt každý sport nese svá rizika. Tomu se nevyhneme.

Je třeba připomenout, že zdravý je pouze rekreační sport, závodní určitě ne.

Jestli přece jenom u někoho ambicióznost převládne nad čímkoliv jiným, tak se závoděním ať alespoň zavčas skončí!

Vzpomeňme si navíc na výrok W. Churchilla, který se údajně kdysi vyjádřil, že se sportu celý život štítil.

Dával, jak známo, přednost před sportovním zápolením konzumaci whisky and soda.

Dožil se tuším devadesátky....