Mohylovník na Uherskobrodsku
Zcela náhodou jsem se z literatury dozvěděl o výskytu mohyl na Uherskobrodsku.
Pohřební mohyly jsou na Slovácku poměrně běžné, hlavně se uvádí Bojkovicko a Slavičínsko, rovněž tak oblast Chřibů.
Mohyla je totiž uměle navrčený násep z kamení nebo hlíny obvykle nad jedním či více hroby. Mohyly byly stavěny od pravěku v různých kulturách
po celém světě, jsou ale známé i z raného i pozdního středověku.
Většinou mají kruhový nebo oválný tvar.
Mohylníky pak vznikají jejich seskupením. Pohřeb zesnulého mohl být kostrový, žárový nebo birituální.
Pozůstatky pak byly ukládány volně nebo ve skříňce či popelnici. Pro významnější jedince byla pod mohylou vystavěna pohřební komora.
Velikost mohyl byla různá. U převažující většiny mohyl se nejednalo pouze o primitivní navršení materiálu, ale o stavbu, která měla určitou strukturu.
A že by takové byly i na Uherskobrodsku?
Ano, informace z odborného tisku uvádějí, že se jedná o lokalitu Chrástka nad Uherským Brodem, lesík všem jeho obyvatelům dobře známý a i pěšky lehce dosažitelný.
Mohyly se podle uvedených údajů mají nacházet na západním okraji Chrástky při začátku lesní cesty.
Neváhal jsem ani chvilku a koncem dubna kolem poledne jsem zamířil do předpokládaných míst.
Z asfaltové cesty, obkružující Chrástku, jsem se první lesní odbočkou vnořil do království buků, habrů i lip a bedlivě se kolem sebe začal rozhlížet.
Terén byl téměř rovinný, s řídkým křovinným porostem, pod kterým byly k nalezení plicníky, kokoříky i časně kvetoucí konvalinky.
Jevil se mně jen nepatrně erozivními vlivy narušený.
V mém cílovém záměru jsem tak v něm nic až tak pozoruhodného neregistroval.
Stejně tak neúspěšně dopadlo moje pátrání podél druhé lesní cesty, nořící se do šerého nitra lesního komplexu.
Zklamán bezvýsledným pátráním, hodlal jsem svoje kroky nasměrovat zpátky do města.
Zcela náhodou jsem však ještě narazil na třetí lesní odbočku, nejvýše položenou.
Stačilo jít jen několik kroků po její ose, abych pár metrů vlevo od cesty spatřil to, po čem jsem pátral.
Mezi stromy jsem zahlédl dvě zřetelné vyvýšeniny.
Vykročil jsem k nim a po přiblížení k nim nabyl jistoty.
Ano, byly to ony.
Mohyly.
Ty, o kterých píšu, měly odhadem průměr něco přes deset metrů a výšku kolem jednoho metru.
Do větší z nich kdosi evidentně prováděl sondu. Snad amatérský archeolog.
Obě dvě mohyly na mě zapůsobily v chvíli nalezení doslova mysticky. Ono vidět před sebou něco přes tisíc let starého, lidmi vytvářeného, není jenom tak.
Vyfotil jsem si je, podávám tím důkaz o jejich existenci. V Chrástce je jich údajně dalších devět.
Mimo uvedené dvě největší, jsou ostatní o něco menší, obtížně v terénu identifikovatelné.
Byly archeology objeveny už začátkem minulého století.
Literatura uvádí, že jde o slovanské mohyly z doby středně hradištní, tedy z období Velkomoravské říše.
Broďané se tedy mají opět čím co chlubit, v tomto případě na první pohled nejstaršími relikty dávného místního osídlení.