Názor
Poté co jsi každodenně přečtu běžné zprávy na Internetu, začnu pročítat blogové příspěvky na iDnesu.
Blogy jsou takový internetový Hyde park, kde se každý může vyřádit svými názory, i když jsou někdy obsahově naivní.
Zveřejňovaná témata jsou velmi rozmanitá, ale převládají spíše taková, která mají politický nádech.
Ty také dostávají největší přísun bodů, jejich karma je nepřehlédnutelná.
O čem to svědčí? No, na jedné straně o zájmu našich lidí o dění ve světě i u nás, na straně druhé o mnohdy žlučovité povaze mnohých našich občanů.
Kdysi jsem si udělal statistiku článků, prezentovaných v několika málo dnech.
Drtivá většina těchto úvah byla svým zaměřením kritická, některá pak vyloženě zlobná.
Řada autorů blogů a vůbec jakýchkoliv článků se zviditelňuje pravidelně, neboť mají neodolatelnou touhu se svěřovat svým potenciálním čtenářům a doufat, že se tito s jejich názory ztotožní.
Někdy se stačí podívat do tváří autorů na přiložených fotografiích a člověk již dopředu ví, o čem bude řeč.
Článků o citech, o lásce, je na této informační platformě poskrovnu. Většinou je píší ženy, bodové hodnocení takto zaměřených článků je očekávaně mizivé.
O něco příznivější ohlas mají úvahy o přírodě, ty ale nesmí mít ekologický nádech, jinak vyvolají příval kritiky a odsouzení.
Oblíbené jsou ještě fotoblogy z přírody, opravdu umění některých amatérských fotografů je obdivuhodné.
Co však člověka zaráží, jsou diskuze pod články. Tam se snad vyřádí každý, kdo je frustrovaný, ať již z jakýchkoliv důvodů.
Když pominu pravopisné chyby, těch se dopouštím bohužel i já, tak ta vulgarita, řeknu to raději česky - sprostota, musí znechutit téměř každého čtenáře.
To má být vzorek kultivovaného a sečtělého českého národa? To snad ne!
Nejenom, že v řadě případů je autor článku dehonestován, on je přímo vláčen bahnem špíny, bez větší možnosti se bránit.
Ani se nedivím autorům mnohých článků, že diskuzi pod svými články nepovolují, číst některé blogy a zejména diskusní příspěvky pod nimi je pocitově na zvracení.
Asi se mýlím, ale pokud bych diskutéry zprůměrňoval, tak mně vychází, že se zřejmě jedná o kavárenské povaleče s pivem před sebou, krabičkou cigaret po ruce, několik dnů nemyté, kteří se s vypětím všech svých sil naučili trochu psát a číst a v diskuzích pod blogy si vylévají svoji žluč.
Kéž bych se mýlil, výjimky určitě existují, ale tak nějak zanikají v té záplavě nenávisti, neschopnosti přijmout názor, lišící se od jeho.
Autor článků může napsat cokoliv, vždy se najde nějaký popírač snad jenom proto, aby byl zajímavý a mohl prezentovat svoji „pravdu."
Jsem si naprosto jist, že kdyby někdo napsal, že stromy rostou směrem nahoru, zcela určitě by se našel jedinec, či dokonce skupina osob, která by tuto skutečnost zpochybnila, a to často nechutným způsobem
V kriteriích blogových příspěvků jsou jejich administrátory vymezena jistá pravidla, výzvy ke slušnosti, ale vždyť se nerespektují, copak to administrátoři nevidí?
Pokud tady někdo argumentuje tolik omílanou svobodou projevu, ta má a musí mít v kultivované společnosti svoje meze.
Zdá se v této souvislosti, že naše školství má daleko větší rezervy, než se doposavad soudilo!
Je nejvyšší čas zavést do škol předmět „Etika," i když i toto opatření nebude mít stoprocentní úspěch.
Hodně záleží na rodinném prostředí, dnes již rovněž značně narušeném, a na společenské atmosféře. O té je ale škoda v současné době mluvit!
A tak zbývá jenom věřit, že se lidé jednou probudí...
Jaromír Slavíček