Baťův záměr

Měly sloužit!

Když člověk jede od Biskupic směrem k Provodovu, tak se mu pohledem do cesty postaví betonová obluda.

První, co našince napadne je asi to, že se jedná o zbytek nedokončené, kdysi plánované Baťovy železnice.

Pokud se dáme do jeho obcházení, tak nabudeme pocitu, že tento objekt připomíná předválečné opevnění v našem pohraničí, jenom střílny chybějí. Působí svým vzhledem neskutečně.

V každém případě se jedná o raritu obce, která je zmiňovaná už v roce 1412. Tak jakpak je to po pravdě?

Jde o monumentální zbytek Baťovy rychlostní silnice, která měla vozit Zlíňáky za lázeňským pobytem do Luhačovic. Stavba silnice byla zahájena v roce 1939, ale v důsledku začátku druhé světové války musela být ukončena.

Její začátek můžeme dodnes vidět ve zlínské Lesní čtvrti. Samotný betonový objekt přemosťuje silnici, spojující Ludkovice s Biskupicemi. Most byl dokončený, má podobu písmene „H“.

Jeho tubus je široký i vysoký přibližně 8 metrů a je rozdělen na 4 pole. Jde o pozoruhodnost, kterou turisté svými zastávkami nemohou vynechat.

Nenechají zahálet své fotoaparáty, ani já nebyl výjimkou. Prošel jsem tubusem Baťova „památníku“, abych zalitoval, že jím nevede chodník. Doprava zde bývá čilá…

Pak mě napadlo ho obejít po východní straně. Vystoupal jsem do stráně a vyfotil objekt seshora. Netušil jsem, že je z této strany vykrojen. Nabízí se otázka.

Co dnes s tímto monstrem? Nemělo by se nějak upravit. Ta jeho vzhledová šeď je příliš fádní. Co tak zabarvit tento kolos? Anebo na něho nalepit reklamy? Ani jedno, ani druhé.

Nechť jenom zůstane tento objekt v takovém vzhledu, jaký dosud má. Snad by se jenom mohly být opraveny drobné trhlinky tělesa, které je přes svém stáří v pozoruhodně dobrém stavu.

Stojí za to vystoupit z auta a prozkoumat ho bezprostředně.

Parkoviště z jedné strany už je. Možná že by mohlo být i ze strany druhé. Škoda, že zde chybí informační tabule, ať se zbytečně nespekuluje o jeho původu!

Ne každý ví, že tento útvar má „bratříčka“ pár set metrů odtud.

Za minutku jsem byl u něho. Je svým vzhledem skromnější jak výše popisovaný.

Ale zase hezčí. Klene se nejenom přes komunikaci, ale i přes Ludkovický potok. Navíc má uvnitř jakousi sintrovou výzdobu v podobě drobných krápníčků.

Opět přišel fotoaparát k práci. Zůstanou tyto dva útvary v těchto místech navěky, položil jsem si další otázku.

Asi ano. A proč také ne? Třeba jednou skutečně k dopravě poslouží.

Člověk nikdy neví.