Ach, ty kontejnery

„Život“ kontejnerů…

Odpadové hospodářství je běžnou součástí našeho života. Nežádoucí produkty našeho rodinného hospodaření tradičně odkládáme do popelnic. U větších bytových jednotek jsou pak dispozici velkobjemové kontejnery ať už na plast, papír nebo komunální odpady. I poblíž mého domu je takové seskupení uvedených nádob, bylo umístěno do těsné blízkosti trafostanice na okraji městského parku.

Mám ho téměř neustále, bohužel, na očích. Toto, jinak ale jistě potřebné místo má svůj denní řád. Jako první k němu přijíždějí Rumpoldi, městská firma zaměřená na odvoz odpadů. Po zastavení Kuka vozu dva pracovníci firmy sestoupí ze stupaček a ujmou se kontejnerů, které následně přivlečou k výsypce vozu.

Upřímně obdivuji tyto zaměstnance, neboť nejednou pracují i v krajně nepříznivých podmínkách. V dešti, horku či mrazu se nadřou, obrazně řečeno, jako koně. Pravda, někdy ještě před uchopením kontejnerů do nich nahlédnou a maličko jejich obsah prohrábnou. Bývají tam totiž uloženy věci, které se dají ještě znovu upotřebit.

Po odjezdu vozidla chodí k této lokalitě hojně lidé z nedalekých „svobodárek“ a odpadky uložené v sáčcích spořádaně vkládají do nitra kontejnerů. To, že sem tam za kontejnery vykoná nějaký ten kolemjdoucí malou potřebu nepovažuji až za tak velké faux pas, jsme přece jenom lidé. Z blízkého údolí sem každé brzké ráno přichází i shrbená stará paní s vozíkem, která si nějakou tu vedle kontejnerů odloženou drobnost uloží do svého vozíku. Je mně docela sympatická.

Dalším pravidelným návštěvníkem těchto míst bývá vychrtlý muž, vzhledu Mahátmy Gándhího. Ten přijíždí na kole, které u trafostanice odloží a dlouhé minuty se pak pečlivě v odpadech přehrabuje. Samozřejmě mívá v pozdějších hodinách i konkurenci, ale co je to proti stovkám lidí na skládkách odpadů poblíž slumů v rozvojových zemích, kteří tam tímto způsobem nacházejí obživu. V poledne si kontejnery přece jenom trochu oddechnou.

Další nápor zažívají až v pozdějších odpoledních hodinách, kdy je u nich rušněji. Občas k nim přijedou i dodávky malířů či jiných řemeslníků. Její firemní odpady jsou hmotné a brzy zaplňují kontejnery až po okraj. Po setmění se pak dostavuje ke kontejnerům „městská honorace“. Nablýskaná, luxusní auta.

Jejich řidiči bez ostychu a okolků rychle vyloží to „svoje“, zavřou dveře kufru svého auta a plynule odjíždějí. I mnozí místní z okolních ulic využívají tmy k přinesení toho, co už považují ve své domácnosti za nadbytečné. Trochu bázlivě se při odkládaní odpadu dívají po okolí, jestli je někdo nesleduje. I tito lidé se u kontejnerů zpravidla nezdržují dlouho.

V hluboké noci se pak stávají návštěvníky uložiště už jenom toulavé kočky a známí hlodavci. Ty přirozeně zajímá to, co bývá uloženo na zemi mimo kontejnery. Pohrdají vyřazenými televizory, počítači, ale i matracemi či pivními lahvemi. Zajímají je hlavně zbytky potravin, což je zcela pochopitelné. Kdo darebně ukládá věci mimo objemné nádoby, lze jenom spekulovat.

Pachatele neodradí ani neumělé nápisy na okolní stěně, že uložiště není sběrným dvorem. Někde prostě selhala výchova, mravní a ekologické povědomí. Po upozornění pracovníků místního odboru životního prostředí na nepřijatelný vizuální stav tohoto místa dochází rychle k nápravě. Všechna čest! Ale situace se v dalších dnech bohužel opakuje.

Možná by v těchto místech pomohla kamera nebo fotopast. Když je tato moderní elektronika vysoce účinná ve foto odchytu divé zvěře v Beskydech, snad by našla opodstatnění i u kontejnerů.

I když být takto zastižen mimo jiné i u vykonávané malé potřeby, tak nevím, nevím.

20.02. 2021 09:25:39
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 96125
Týden: 361
Dnes: 16
  přihlásit poslední změna: 22.07. 2016 16:55:09