Chloubou každého sídla by měly být nejenom výstavné domy, kulturní zařízení, církevní stavby a bohatá historie, ale také oázy klidu a možného odpočinku, tedy parky a parčíky. Definovat park není až tak obtížné, u parčků je to poněkud jiné.. Mělo by jít o seskupení alespoň několika dřevin, a to jak stromů, tak i keřů s tím, že jsou tyto plochy protkány alespoň cestičkami.
V Uherském Brodě jsou dvě velké parkové plochy v podobě Komenského sadů a sadů Tyršových. Jsou patrovitě umístěny a navzájem souvisejí.
Parčíků je pochopitelně početně více. Je možno jmenovat parčík na náměstí Svobody, parčík podél ulice Osvoboditelů, parčík na Mariánském náměstí, parčík v Újezdci u Luhačovic apod.
Podívejme se nyní na tyto vegetační plochy poněkud netradičním způsobem. Nejenom výčtem přítomných tam stromů a keřů, ale zajímavostmi těchto rostlin, vlastnostmi, které přinutí návštěvníka se zamyslet na využití konkrétní dřeviny či byliny. Účelem následujících řádků je tedy popis zajímavostí, pomocí kterých si snad student anebo prostě milovník přírody snáze daný objekt zapamatuje..
Začněme třeba lípou, stromem dožívajícím se značného stáří. Nejenom srdčité listy, vonná květenství, ale zejména její nažky by měly upoutat náš zájem. V dobách válek se údajně mlely na mouku. Dřevo lip je měkké, vhodné na řezbářské práce.
Statný jasan má rovněž vynikající dřevo, využitelné na dřívější výrobu hudebních a sportovních nářadí. A co říci o buku kromě toho, že má velmi tvrdé dřevo?
Třeba to, že jeho plody, zvané bukvice, i když jsou mírně jedovaté, dají se po tepelné úpravě konsumovat, takže mnoho jedinců je pozřelo bez větších trávících problémů.
Podívejme se nyní na některé dřeviny naší městské vegetace a možnosti jejich uplatnění!
trnovník akát
Ve vinohradnických oblastech slouží akátové větve jako výborné kůly
k vinným roubům. Čerstvá kůra i větévky jsou léčivé (žaludeční
překyselení, neuralgie líce). Akát má však i toxické účinky. Je výbornou
včelařskou rostlinou. Akát je medonosný a dává jeden z nejlepších
a nejléčivějších medů.
borovice lesní (syn. borovice obecná – sosna),
statná borovice dorůstá do výšky 30 až 40m. Ze dřeva se dělaly
pumpy, košíky, lodní stavby, mlýnská kola,
mostní stavby, okenní rámy, její pryskyřnaté dřevo dobře hoří.
brslen evropský má dřevo tvrdé, těžké, vhodné např. na obuvnické kolíčky (floky), párátka na zuby, drobné a jemnější výrobky i vycházkové hole, ale i pro výrobu dřevěného uhlí do střelného prachu a na kreslení.
bez černý tvoří součást ptačího jídelníčku. Plody se využívají, ale větší množství syrových plodů vyvolává nevolnost!
Jinak se používá například k výrobě zavařeniny, vína a likérů. Květy se obalují
a smaží podobně jako květák. Všechny části rostliny se dříve využívaly
v lidovém léčitelství - pro zmírnění bolesti zubů, horečky nebo kašle, k zastavení krvácení z nosu.
dřišťál má červené bobule s dvěma, vzácně třemi semeny.
Lze z nich připravit chutnou marmeládu. Rostlina obsahuje ve všech svých částech kromě zralých bobulí alkaloidy, zejména berberin, který má antimalarické účinky, potlačuje růst
bakterií a snižuje horečku. Dřišťál je v oblastech pěstování často huben, neboť
je mezihostitelem rzi travní.
jírovec maďal, zvaný též koňský kaštan byl zdrojem výroby figurek, extrakty z tohoto stromů mají významný vliv na elasticitu cév. Bohužel v poslední době ničí asimilační plochy tohoto stromu nenápadný motýlek, a sice klíněnka jírovcová.
javor babyka
jeřáb břek
javor babyka je v místních Tyršových sadech je velmi rozšířeným stromem, výskytem zejména podél tenisových dvorců. Babyka má tvrdé dřevo, ze kterého se dělaly mimo jiné dechové nástroje.
jeřáb břek – má rovněž vynikající dřevo, v zahraničí velmi ceněné, použitelné např. pro výrobu fléten
kalina tušalaj poblíž kapličky á kožovité tmavozelené listy, z pružných větví se dělaly košíky a vůbec košíkářské zboží.
dřín svída na jaře nádherně a brzy kvete, jeho plody se používaly k barvení vína a k výrobě marmelád. Jsou poživatelné až v pozdních podzimních měsících.
dřezovec trojtrnný budí pozornost mohutnými trojdílnými trny a velmi nápadnými lusky se semeny , které se používaly ke stabilizaci barev.
modřín opadavý má vynikající dřevo, dříve využívané k výrobě lyží tenisových raket, dnes se uplatňuje při výrobě benátského terpentýnu.
platan javorolistý – vyskytuje se ovšem až u koupelek v podobě platanu javorolistého, který je křížencem západního a východního.. Jeho kůra se loupá v celých plátech a chloupky jeho květenství dráždí kůži...
jerlín obsahuje ve svých pletivech jedovatý alkaloid cytisin, ale i látku velmi prospěšnou cévám a sice rutin. Jerlín poskytuje žluté barvivo...
slivoň sakura
sírovec žlutooranžový
slivoň sakura – strom nádherně současně kvetoucí v době, kdy ještě příliš olistěn , ukláněli se mu japonští mniši, je po něm nazván i buddhistický chrám...
vrba bílá – v parčíku dožívá statný jedinec a na jeho kmeni je k vidění nádherná houba sírovec žlutooranžový, která způsobuje hnědou hnilobu dřeva. V mládí je tato houba dokonce jedlá!
V parčíku je řada dalších dřevin – javorů, jasanů, vrb, lip, z keřů pak kdouloně, zlatice převislá apod. Zajímavý je i výskyt škumpy orobincové...
škumpa orobincová
jasan ztepilý
škumpa orobincová je považována za invazivní druh, odolný vůči extrémním klimatickým podmínkám. Při poranění roní latexové, jedovaté mléko, způsobující po potřísnění kůže dermatitidu. Je však oblíbená pro červenou podzimní barvu listí a vůbec celkový netradiční vzhled.
buk lesní – má štípatelné dřevo, dožívá se značného věku, bukvice jsou pro člověka pro mírnou jedovatost obezřetně poživatelné až po tepelné úpravě.
jedle bělokorá - dřevo se používalo na vodní stavby a rekonstrukce historických budov..
V době volna lidé většinou směřují své kroky za odpočinkem do parků a lesů, pokud ovšem nedávají přednost obchodním centrům a místům zábavy. Není ale na škodu alespoň občas zamířit k místům, která nabízejí poněkud jiné přírodovědné náhledy na naši hezkou přírodu. Rybníky jsou vyhledávanou lokalitou pro rybáře, o tom jistě není pochyb. Kdo však kráčí kolem těchto vodních ploch, měl by si všímat i svérázné vlhkobytné vegetace, respektive tvorů, kteří jsou bytostně svázány právě s vodním prostředím.
celkový náhled na rybník
vrba bílá - smuteční
Uherskobrodský rybník je lemován při svých březích typickými vlhkomilným dřevinami, z nichž patří mezi nejznámější statné vrby bílé- smuteční s dlouhými splývavým větvemi.
Mají velmi měkké dřevo, rostou rychle, a snad právě proto se nedožívají až tak vysokého věku.
vrba bílá – již dříve poskytovala kyselinu salicylovou a z ní se pak vyráběl aspirin...
Pozornost však jistě vzbudí v těchto místech i vrby jívy, ať už jsou samčími nebo samičími jedinci.
olše lepkavá
biotop potoka
Nejtypičtější z dřevin u vod jsou ale přece jenom olše s převislými jehnědami a loňskými, zdřevnatělými šištičkami. Poznají se i podle obvejčitých lepkavých tmavozelených listů.
Olše lepkavá – využívaná nábytkářském průmyslu, její kořeny váží pomocí hlízkových bakterií dusík, a tím vylepšují půdní kryt
K nalezení u našeho rybníka je i méně známý topol linda se světlejší kůrou, případně běžnější topol osika s drobnými trojúhelníkovitými listy na dlouhých řapících, což listům umožňuje i při slabém vánku jejich vrtivý" pohyb.
Půjdeme-li několik set metrů proti proudu Vinohradského potoka, který napájí zmiňovaný rybník, můžeme se setkat opět s řadou známých i méně známých dřevin, jak stromů a keřů, ale i bylin. Kromě již zmiňovaných vrb a olší jsou zde k zazření různé druhy javorů, z keřů pak brsleny, ptačí zob, bez černý snad pozná každý. Celé pestrobarevné koberce květů kolem potoka tvoří hluchavky - bílá, nachová i méně známá, žlutokvětá hluchavka pitulník. Zcela běžné jsou namodralé vzpřímené zběhovce, stejně jako o něco světlejší rozrazily, vidíme drobné nafialovělé popence, ještě nekvetoucí kostivaly, devětsily, kopřivy, oko rozhodně upoutají žluté „lány" smetánky lékařské. Ojediněle jsou patrné i drobné fialové kvítky kakostu smrdutého. Na mnoha místech vyčnívají terénu letní lodyhy přesliček s velkým obsahem kyseliny křemičité. Když k tomu všemu připočteme sluchem zurčící, probublávající potůček s larvami chrostíků, ukrytých v minerálních schránkách, tak je obraz jarní přírody vlhčích biotopů dokonán...
v místech bývalého židovského hřbitova za dnešním hotelem „U Brány".
celkový (zimní) pohled
sedmikrásky a pryskyřníky
Samotné hradby evokují vzpomínky na historické události, zde v předpolí královského města se v minulosti odehrávající. V současné době jsou bohužel ubíhajícím časem narušeny a zasluhovaly by si renovaci.
Silně zvlněný terén v jejich okolí je porostlý letitými statnými akáty a košatými, rovněž starými hrušněmi. V členitém reliéfu jsou dále ke spatření z pískovce umně vytvořené sochařské výtvory. Pozornost budí i rozsáhlé, člověkem založené květinové skalky, v době vegetace s mnoha vonnými bylinami např. šalvějí, mátou, ale i levandulí, pohlednými sedmikráskami a pryskyřníky. Ovšem i na jiných místech této lokality, hlavně pak ve svahu nad silnicí, je celá škála teplomilných rostlin a živočichů, obdivovaných kolemjdoucími.
štedřec odvislý
zerav - thuja západní
Je tvořen seskupením javorů klenů, bříz, thují a dalších dřevin. U cesty před školou rostou vzrostlé douglasky, u kterých ze šištic vyrůstají podpůrné šupiny. Jinou zajímavou skupinou dřevin jsou jedovaté štědřence. V době květu oplývají latami krásně žlutavých květů, plody jsou lusky s velmi jedovatým semeny.
katalpa trubačovitá
tis červený
Má překvapivě pestré druhové složení. Dominují mu statné vrby bílé- smuteční, javory, borovice černé a lesní, řada tisů i jalovců chvojek klášterských. Dalšími rostlinnými druhy jsou zde břízy, statné slivoně, lípy, smrk stříbrný, z keřů pak pámelníky a skalníky.
K nalezení je i jeřáb břek a zejména exotická katalpa.
Katalpa trubačovitá je statným stromem s velkými srdčitými listy, kvete v července bílými květy, uvnitř s žlutými, respektive oranžovitým květy. Plody jsou dlouhé, válcovité, vypadají jak viržinky a přetrvávají přes zimu.
javor klen
pustoryl vonný
má rovněž přes malou rozlohu zajímavé druhové složení. Malebně působí javory mléče poblíž vchodu do školy, dále pak jsou v prostoru javor klen, smrk stříbrný. Dominují statné břízy, dub zimní, z keřového patra kalina obecná, v době květu s kulovitými květenstvími. Z dalších keřů jsou to zlatice převislá, brslen evropský i neobyčejně vonný pustoryl vonný, kterému se rovněž říká „nepravý jasmín".
tamaryšek drobnokvětý
jalovec obecný
U silnice upoutá řada slivoní a lip. Blíže ke škole jsou to jalovec obecný, zeravy, tis červený, ale i hloh. Na východním okraji parčíku jsou statné topoly - lindy s bělavější kůrou. Zajímavým exemplářem u schodiště do školy je tamaryšek.
Tamaryšek drobnokvětý – exotická nevysoká dřevina s růžově karmínovými květy, původně roste v oblasti Sahary, ale i v Pyrenejích. Velmi odolná, z listů vyměšuje slaný roztok, který po vyschnutí vypadává jako slané krystalky na zem, které pak znemožňují v okolí tamaryšku růst konkurenčních rostlin.
Ve městě je celá řada dalších větších zelených ploch, namátkou uvádím parčík před „Maršnerkou", parčík stávajícího židovského hřbitova, parčík v zahradě pivovaru „Janáček" atd.
Dá se říct, že Uherský Brod má poměrně bohaté ozelenění a bude záležet na samotných Broďanech, jak s touto cennou devizou budou i v budoucnu nakládat.
Jaromír Slavíček