Esperanto nebylo první

I. část - vznik a vývoj jazyka

Do stavby Babylónské věže jsme mluvili jedním jazykem. Trest za chamtivost a neuctívání Boha bylo zmatení jazyků. Všichni tuto pasáž z Bible známe. Touha po jednotném jazyku je zde ovšem stále. Pojďme se podívat na jazykový vývoj a podrobně se zastavíme u Esperanta a jeho nevšední historie.


Jazyk vzdělanců a intelektuálů

Důležitou roli v jazykovém vývoji Evropy hrála latina. Ta se rozšířila s expanzí Římské říše a po jejím rozpadu v 8. – 10. století vznikaly na základě latiny románské jazyky. Latina se však udržela a šířila s křesťanstvím. Ve středověku byla latina jazykem vzdělanců a intelektuálů. Středověcí filozofové, mezi nimi Jan Amos Komenský, se začali zabývat otázkou společného neutrálního jazyka pro meziná­rodní komunikaci. Komenský nedoporučoval latinu, která je přiliž složitá pro prostý lid, ale navrhoval vytvoření nového umělého jazyka, který bude snadno naučitelný s gramatikou bez výjimek.

První, komu se takový jazyk podařilo vytvořit v roce 1879, byl katolický kněz Johan Martin Schleyer z Mnichova. Jazyk nazval Volapük, jako složeninu anglických slov World speek (Světová řeč). Slovní zásobu vytvořil podobným způsobem – upravením němec­kých a anglických slov. I když jazyk vycházel z němčiny, byl díky změnám slov obtížně naučitelný i pro Němce. Volapük brzy získal řadu stoupenců a kromě Německa a Rakouska se rozšířil také ve Francii a ve Švédsku.


Narodilo se Esperanto!

Esperanto spatřilo světlo světa 26. července 1887 ve Varšavě. Byla to útlá knížka v ruštině s názvem Měždunarodnyj jazyk, kterou její autor Ludvík Lazar Zamenhof vydal pod pseudonymem Doktoro Esperanto, který přešel do názvu jazyka. Ten se rychle ujal, přidávali se k němu také volapükisté. Aby si první průkopníci, kteří si esperantem dopisovali, ověřili, jak se dá esperantem domluvit, byl v roce 1905 svolán do Boulogne-sur-Mer ve Francii první mezinárodní esperantský kongres, kterého se zúčastnilo téměř 700 esperantistů.

Všichni se esperantem bez problémů domluvili a tak rychle se sblížili, že se spolu bavili jako staří dobří známí. Na kongresu bylo mj. ujednáno, že se mezinárodní kongresy budou konat každoročně, vždy v jiné zemi. S výjimkou válečných let to bylo realizováno, většinou s účastí 1-3 tisíc esperantistů. Jubilejní kongres k 100. výročí vzniku esperanta ve Varšavě v roce 1987 měl téměř 6000 účastníků. Devadesátý devátý kongres v roce 2014 bude v Uruguaji na paměť 60. výročí přijetí speciální rezoluce o esperantu v roce 1954 konferencí UNESCO v Montevideu. Stý kongres v roce 2015 se vrátí do Francie do města Lille.


Plánované jazyky

Další vývoj esperanta však nebyl zcela hladký. Brzy se našli odborníci, kterým se nelíbila na esperantu řada věcí. Postupně byly také sestaveny další umělé (plánové – plánovitě vytvořené) jazyky. Proto byla v roce 1901 v Paříži ustavena „Delegace pro přijetí univerzálního jazyka", jejímž úkolem bylo vybrat z existujících projektů plánových jazyků vhodný pomocný jazyk pro mezinárodní komunikaci. Po mnoha jednáních bylo vybráno asi deset jazyků včetně esperanta.

Komise nakonec rozhodla, že žádný z předložených jazyků nelze přijmout beze změn. Vzhledem k relativní dokonalosti a všestrannému použití rozhodla přijmout esperanto, ale v reformované podobě, kterou předložil „anonym" pod názvem Ido. Jak se ukázalo, autory byli Beaufront (který měl obhajovat esperanto) a Couturat. To vyvolalo velké rozhořčení mezi členy Delegace, kteří považovali rozhodnutí komise za nekorektní, protože úkolem nebylo vytvoření nového jazyka a komise nevzala v úvahu názory všech členů. Pro vnitřní neshody byla Delegace 16. 10. 1910 hlasováním rozpuštěna. I když část esperantistů přešla na Ido, esperanto tuto první, ale ne zdaleka poslední reformu přežilo. Asi třicátým pokusem byla v roce 1994 syntéza esperanta a latiny pod názvem Trasermo.

Na konci minulého století bylo známo kolem tisícovky plánových jazyků. Poslední z úspěšnějších jazyků byl vytvořen v roce 1952 pod názvem Interlingua. Pracovali na něm jazykovědci sdružení v organizaci IALA (International Auxiliary Langu­age Association), která byla založena v roce 1924. Byly provedeny rozsáhlé jazykové výzkumy, jako srovná­vací analýza překladů textů z různých oborů, srovnání abecedy, fonetiky, slovních druhů, syntaxe, slovotvorby, vhodnosti pro reprodukční techniku a podobně. Byla provedena podrobná analýza zkoumaných mezinárodních jazyků a srovnávací studie angličtiny, něm­činy, španělštiny, francouzštiny, ruštiny, italštiny a latiny. Vědci došli k závěru, že je třeba vytvořit nový jazyk, který na základě dvou výsledných variant vypracoval Alexander Gode, ředitel IALA. Interlingva našla uplatnění v odborné oblasti, hlavně pro resumé vědeckých prací a přednášek z medicíny díky její blízkosti s latinou. Přesto, že byla uvědoměle vytvářena kolektivem odborníků IALA, nedosáhla většího rozšíření než esperanto.


Esperantské hnutí místo státu

Protože neexistuje esperantský stát, supluje jeho existenci organizované esperantské hnutí. V roce 1908 byla založena mezinárodní esperantská organizace UEA (Universala esperanto asocio), která má nyní sídlo v Rotterdamu a má členy ve 118ti zemích. S UEA spolupracuje asi 500 organizací, v esperantu vysílá kolem 30 rozhlasových stanic, některé na internetu, vychází několik set časopisů, existuje zhruba 40 000 literárních děl, původních i přeložených. Ročně se uskuteční stovky setkání, konferencí, seminářů a kongresů s nejrůznější tématikou, zábavných nebo odborných, buď místních, nebo mezinárodních. Esperanto uznává, případně využívá řada organizací, což svědčí o jeho životaschopnosti.

 

II. část - jazykové zkoušky z Esperanta a praktické využití

Někdo by si mohl říct: „Proč se esperanto za tu dlouhou dobu, co existuje, více nerozšířilo a není více využíváno pro mezinárodní komunikaci, kde nyní kraluje angličtina?" Na rozšíření esperanta a jeho využívání má vliv celá řada okolností. Jeho vývoj prošel klikatou cestou, kterou jsme v minulém díle načali. Pojďme se podívat na jazykové zkoušky z esperanta.


Esperanto vs angličtina

Esperanto má oproti angličtině dvě obrovské výhody: Je to neutrální jazyk, který nepatří žádnému národu a na naučení je asi deset­krát snazší. Avšak oficiální uznání esperanta, případně jeho zavedení do škol, které by nejvíce přispělo k jeho rozšíření, není záležitost lingvistická, ale politická. I zde však došlo k pokroku, protože existují také politické strany, které esperanto podporují. Jsou to EDE – Eǔropo-Demokratio-Esperanto s organizacemi ve Francii, v Německu, v Maďarsku, v Polsku a v Bulharsku a UM – Unu mondo s reprezentanty v 16 zemích. Německá sekce Eine-Welt-Partai se v  roce 2014 zúčastní voleb do Evropského parlamentu se svými kandidáty.


Jazykové zkoušky z espetanta

Esperanto je možno zařadit jako rovnoprávný jazyk mezi etnické jazyky, protože za dobu své existence prošlo přirozeným vývojem jako ony. Aby bylo možno srovnat úroveň znalostí esperanta se znalostmi ostatních evropských jazyků, byly také pro zkoušky z esperanta vypracovány testy podle „Společného evropského referenčního rámce" (SERR) pro jazyky.

Ten má šest kategorií: A1, A2 pro začátečníky, B1, B2 pro mírně pokročilé a C1, C2 pro velmi pokročilé. V esperantu je možné složit zkoušky na úrovních B1, B2 a C1. Zkoušky A1 a A2 pro začáteč­níky nemají velký význam, protože znalosti na této úrovni lze dosáhnout poměrně brzy. Stu­peň C2 je určen pro perfektní znalost jazyka, pro esperanto plně postačuje stupeň C1.

Testy mají stejnou strukturu a zkoušky probíhají podobně jako u jiných jazyků. Dělí se na písemnou a ústní část. Zvláštností pro esperanto je to, že vyhodnocení zkoušek a vydávání certifikátů provádí Centrum pro zdokonalení v cizích jazycích na Univerzitě Eötvös Loránd (ELTE ITK) v Budapešti, které je členem Asociace jazykových testerů v Evropě (ALTE). Centrum rozší­řilo svůj původní státem uznaný jednojazyčný zkušební systém Origo o esperanto.

Zkoušky z esperanta se konají obvykle při mezinárodních setkáních nebo kongresech. Raritou jsou písemné zkoušky konané jednou ročně v různých místech, kde se místním organizátorům při­hlásí dostatečný počet zájemců. Zkoušky jsou centrálně koordinovány. Účastníci, kteří uspějí u písemné zkoušky, si mohou pro kompletní zkoušku dodělat ústní zkoušku na některém mezinárodním setkání. Pro jednotlivé části zkoušky (úkoly) je stanoven minimální počet bodů, které musí zkoušený dosáhnout pro úspěšné složení zkoušky. Musí však také dosáhnout celkového minimálního počtu bodů, který je vyšší než součet minimálních počtů bodů všech částí testu.


Esperanto vám usnadní učení dalšího jazyka

Esperanto má poměrně velkou propedeutickou hodnotu. To znamená, že znalost esperanta usnadní učení dalšího cizího jazyka. To platí nejen u esperanta. Ať se učíme cokoliv a už máme nějaké základy, lépe zvládneme novou látku.

Esperanto obsahuje řadu mezinárodních slov a slova z jiných jazyků, především románských, takže při učení dalšího jazyka už známe část slovní zásoby. Slovní zásobu v esperantu pomáhá poměrně rychle rozšiřovat systém předpon a přípon s neměnným významem. Gramatická pravidla, kterých je celkem 16, platí bez výjimek. Při učení esperanta se získá „jazykový cit" a žáci se naučí v esperantu myslet, nemusí si vše překládat do a z mateřštiny.

Začá­tečníci dělají poměrně rychlé pokroky a brzy mohou mluvit, což zvýší jejich zájem o učení a přesvědčí je, že nejsou antitalenti na jazyky, a to jim také dodá odvahu a chuť se učit další cizí jazyk. Pro procvičení znalostí esperanta si sice nemohou zajet někam do „Esperant­ska", ale úplně postačí účast na mezinárod­ním setkání. Navíc se mohou seznámit s někým, jehož mateřština je jazykem, který se učí jako další cizí jazyk, a ten jim může pomáhat s učením. Jak pomáhá esperanto při učení dalších cizích jazyků, bylo prověřeno několika seriozními vědeckými výzkumy. Nejvíce se tato pomoc projeví, učí-li se esperanto jako první cizí jazyk. U nás se s takovou možností zatím ne­počítá, při nejlepším by se žáci mohli učit esperanto jako druhý cizí jazyk.


Autorem článku je Josef Vojáček


Komentáře

27.10. 2015 9:30 Knihovna Uh. Brod
Helena Tlachová, putování po Nepálu s Esperantem


Nominace "ŽENA REGIONU" - Helena Tlachová


23.1.2015 Helena Tlachová v ČR Brno - koníčkem Heleny Tlachové je esperanto. V Nepálu se esperantem domluvila...


La 103-a Universala Kongreso en Lisbono, Portugalio

28 de julio - 4 de aŭgusto 2018

Lisbono 2018

04.09. 2017 11:18:53
01.11. 2015 11:35:05
15282
  přihlásit poslední změna: 02.05. 2014 13:31:28